Excelentní servis při zastupování mého syna, který způsobil nehodu pod vlivem alkoholu. Případ skončil odklonem – bez záznamu v rejstříku trestů. Vřele doporučuji.
Bez záznamu v rejstříkuPo nehodě, po alkoholu, po zadržení řidičáku: co udělat hned a čemu se vyhnout?
Advokát Mgr. Jan Skotnica v 80minutovém rozhovoru prochází situace, do kterých se řidič dostane po nehodě, kontrole nebo dopisu z úřadu. Vysvětluje, co dělat v prvních hodinách a kdy je čas zavolat advokátovi.
1. díl podcastu Řidičák v ohrožení · 80 min · Mgr. Jan Skotnica
Rozhodnutí 2026100+ úspěšných případů
Alkohol za volantem · 1,04 ‰
Bez soudu a bez odsouzení
říjen 2026 · Karlovarský kraj
Vybodování · hrozilo 12 bodů
Body zrušeny, řidičák zůstal
říjen 2026 · Středočeský kraj
Rychlost v obci · o 42 km/h
Bez bodů a bez zákazu řízení
říjen 2026 · Královéhradecký kraj
Nehoda s těžkým zraněním
Bez odsouzení i zákazu řízení
srpen 2026 · Praha
Drogy za volantem
Bez odsouzení
listopad 2026 · Praha
Řízení v zákazu
Řízení zastaveno
srpen 2026 · Moravskoslezský kraj
Drogy za volantem
Řidičák zpět dřív
říjen 2026 · Jihomoravský kraj
Alkohol za volantem · 1,19 ‰
Bez odsouzení
září 2026 · Praha
100+úspěšných případů jen za rok 2026.Podobné případyO čem tento díl je
Advokát Mgr. Jan Skotnica, vedoucí advokátní kanceláře Ridexia, v podcastu Řidičák v ohrožení radí řidičům po nehodě, po alkoholu za volantem, po zadržení řidičáku nebo po dopisu o vybodování. Dozvíte se, kdy volat policii, čemu se vyhnout při výslechu a jak hlídat lhůty, aby se situace nezhoršila.
Poznámka k číslům: v kapitole 20:00 zazní hranice škody 100 000 Kč, od které je třeba přivolat policii. Od 1. 7. 2025 je hranice 200 000 Kč. Další upřesnění jsou v přepisu v hranatých závorkách.
Co si z dílu odnést
- Při nehodě se zraněním nejdřív pomozte zraněným a přivolejte záchranku i policii.
- Na silniční kontrole neodmítejte vyšetření na alkohol a z místa neujíždějte.
- Po zadržení řidičáku si vyžádejte potvrzení o zadržení a za volant už nesedejte.
- Máte-li u výslechu na policii pochybnosti, nic nepodepisujte a požádejte o čas na poradu s advokátem.
- Po oznámení o vybodování zavolejte hned do Ridexie: na námitky je 5 pracovních dnů, první konzultace je zdarma.
Skočte na svou situaci
Kliknutím na kapitolu se video otevře od daného místa. Čas odpovídá původnímu videu.
Celý rozhovor slovo od slova
Přepis je upravený pro čtení: bez zadrhávání a vatových slov. Příběhy konkrétních klientů jsme vynechali. U údajů, které se od natáčení změnily nebo zazněly zkráceně, je v hranatých závorkách upřesnění.
Pro koho je Ridexia a proč vznikla?
Moderátorka: Dobrý den. Se mnou tady sedí Honza Skotnica a my se budeme dneska spolu bavit o dopravním právu a všech různých zajímavých situacích, které nás můžou jako řidiče potkat. Honzo, ty jsi advokát, zaměřuješ se asi na spoustu různých jako témat a jsi taky vedoucí advokátní kanceláře Ridexia. Mohl by jsi mi nějak krátce představit, proč vznikla a čím se zabývá?
Mgr. Jan Skotnica: Já nevím, jestli to stihneme krátce, ale když to hodně zjednoduším, tak myslím si, že hlavní myšlenka, proč vznikla ta advokátní kancelář a proč se zaměřuje na to dopravní právo, je pomáhat lidem, kteří jsou ponecháni napospas státnímu molochu. Protože tak, jak když řešíme nějakou životní situaci, já nevím, zdravotní, tak jdeme, za odborníkem, za lékařem, za doktorem, za nějakým specialistou. Chceme si postavit dům, jdeme za nějakým specialistou, zase se stavební firmou, architektem. Něco nám pomáhají, řeší. A v rámci té dopravní situace, dopravních nehod, dopravních přestupků, trestných činů, tak tam ti lidi jsou na to sami. Protože jsou hození před hotovou věc, to znamená něco se stalo a najednou to musím řešit. A lidé neví, nejsou v tom zkušení a to je normální, že v tom nejsou zkušení. Každý rozumíme něčemu jinačímu. A proto tedy vznikla myšlenka těm lidem začít pomáhat, protože ať na to nejsou sami.
Moderátorka: Abychom se neorientovali jenom podle toho, co jsme slyšeli, že asi takhle funguje a asi mám dělat to a to, ale nevím si to, nezna- nevím to jistě a podobně.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. Soudkyně Barbara je super pořad, který určitě pomáhá spoustě lidem, ale úplně se to nedá použít jako praktický návod do života.
Moderátorka: Chápu, super. Jak už jsem říkala, budeme si povídat o takových těch nejtypičtějších, nejznámějších situacích, do kterých se můžeme my jako řidiči dostat, kde se dostaneme takzvaně do nějakého problému, a o tom, jak takové situace co nejlépe řešit, abychom si ještě víc neuškodili, ať to celé ještě nezhoršíme. Ještě na ten úvod, pojďme si trochu jenom říct, co to dopravní právo vlastně znamená. Já jsem osobně řidič začátečník, v provozu jsem, ale ještě tolik zkušeností nemám. Takže pro mě situace, kdy se setkám s dopravním právem, už znamená, že už jsem něco provedla, už je něco špatně, už mě čeká nějaký trest, nějaké body a podobně. Kdy já se vůbec s tím dopravním právem setkám?
Mgr. Jan Skotnica: Všude. Sedneš do auta a už řešíš světla, pásy, telefon, handsfree. Vyjedeš na první křižovatku, přednost zprava, přednost zleva. Ale není to jenom o porušení jako povinností. Mnoho lidí to jako chápe, a tys to vlastně tak i naznačila, že se s tím dopravním právem jako subjektivně setkáš až v okamžiku, kdy něco provedeš. A ono to tak není. To dopravní právo je všeobjímající náš každodenní život, protože všichni jezdíme do práce, a vlastně už je jedno, jestli v tom nejširším kontextu, je jedno, jestli jedeme autem, nebo jedeme nějakou městskou hromadnou dopravou, nebo letíme vrtulníkem, nebo chodíme, já nevím, přivážeme se na dron a přes letecký úřad někde jako letíme. Takže všude už vlastně to dopravní právo stanovuje práva a povinnosti těm jednotlivým účastníkům ať už toho silničního provozu, nebo jakéhokoliv jinačího provozu. Takže potkáváš to dopravní právo všude, ani o tom vlastně nevíš.
Čím se liší přestupek od trestného činu?
Moderátorka: Takže se s ním setkávám každý den tím, že ho dodržuju, ale ve chvíli, kdy se něco stane, že ho nedodržím, tak se to projeví.
Mgr. Jan Skotnica: Samozřejmě. Někdy méně, to jsou ti šťastnější, a někdy naopak více, no.
Moderátorka: A já ještě bych se tě zeptala, když se budeme bavit o různých těch situacích, kdy se teda něco stane a kdy něco asi nedodržíme a podobně, můžeš mi vysvětlit nějaký rozdíl mezi takovými pojmy, je skutek, přestupek, popřípadě trestný čin? Co je to lepší a co je to horší? Úplně třeba jenom jako, víš, jako postupný, kde je to ještě dobrý a kde je to horší.
Mgr. Jan Skotnica: Oukej. Tak řekla jsi tři pojmy. Skutek, přestupek, trestný čin, jo?
Moderátorka: Pokud je nějaký čtvrtý, který jsem, který neznám. (smích)
Mgr. Jan Skotnica: To jich bude jako spousta. Spoustu neznám ani já, ale...
Moderátorka: Takové ty nejzákladnější, se kterýma se asi potkám, když se něco stane.
Mgr. Jan Skotnica: Rozumím. Tak asi když vezmeme rozdíl mezi jako přestupkem, trestným činem, tak je to v nějaké závažnosti toho provinění. Protože když to třeba stáhneme, jako sice trošku nevýchovně, na alkohol, tak je nějaká hranice 1 promile. Do té 1 promile, to znamená, pokud v těle máme do 1 promile, tak je to ještě přestupek, to znamená, je to méně závažnější protiprávní jednání a stát to, údajně, méně závažně sankcionuje. Když se to potom přehoupne přes to 1 promile, to znamená, je tam větší ohrožení toho zákonem a státem chráněného zájmu, tak je to závažnější provinění a proto je to jakoby trestný čin. [Upřesnění: hranice 1 promile je orientační. Zda jde o trestný čin, posuzuje se podle všech okolností případu, nejen podle hladiny alkoholu.] Takže pokud porovnáváme přestupek, trestný čin – méně závažný, více závažný. Pak jsi ještě zmínila ten skutek. Skutek, nevím, jestli to vysvětlím jako rychle a stručně a rozumně, ale v zásadě je to vlastně popis nějakého toho jednání. Ten skutek vlastně naplňuje nějakou modelovou situaci, kterou zákon předpokládá, a je to vlastně popis těch okolností, které se potom dají právně kvalifikovat ten přestupek a nebo právně kvalifikovat ten trestný čin.
Kdy to zvládnu sám a kdy mám zavolat advokátovi?
Moderátorka: Takže ten skutek vlastně popisuje, že se teda vlastně vůbec něco stalo.
Mgr. Jan Skotnica: Dá se to tak říct.
Moderátorka: Super. Kdy poznám, že si zvládnu ještě poradit sama, že jde o nějaký jako běžný problém, který zvládnu vyřešit, a kdy už je to zásadní a je třeba pro mě lepší si právě říct o pomoc nebo někomu zavolat, zjistit, co můžu a co nemůžu?
Mgr. Jan Skotnica: No, tou kruciální otázkou je tady jako dostatek informací. Protože každý člověk to má jako navnímáno nějak jinak, má nějakou vlastní znalost toho problému...
Moderátorka: Nějaké zkušenosti?
Mgr. Jan Skotnica: Nějaké zkušenosti. A myslím si, že obecně samozřejmě to přichází s nějakým věkem a nějakýma jako zažitýma situacema, ale myslím si, že už stojí za to, i když jako řešíš v zásadě i sebebanální věc, tak už tu situaci třeba konzultovat. Neříkám, že si musíš hned najít jako advokátní kancelář, hned musíš platit ty hrozné faktury za ty právní služby, to ne, ale stejně jako když máš zdravotní problém a třeba voláš tomu obvoďákovi a řekneš: „Hele, mám teplotku, rýmičku, co mám dělat?“ A on ti řekne: „Dobře, je to v pohodě, běž do lékárny, kup si Paralen.“ A nebo řekne: „Hele, už je to vážnější, přijď, podívám se na tebe.“ Tak i takhle dneska už ty advokátní kanceláře fungují v tom směru, že ozveš se, popíšeš ten problém a ten advokát ti řekne, pokud je to normální advokát, tak ti řekne: „Hele, je to v pohodě, tohle si vyřešíš sám.“ A nebo: „Hele, už je to vážnější, může se něco stát, radši přijď a nějak to pořešíme spolu.“
Moderátorka: Takže pokud se stane nějaká situace, kterou znám, vím asi, jak to funguje, zvládnu ji vyřešit, tak si to můžu dovolit. Pokud už jsem v situaci, kdy vlastně nevím, co mám dělat, nevím úplně, jestli jako reaguju správně, tak buď můžu zjistit nějaké informace, využít nějaké třeba poradenství, něco ještě jenom popsat nějakou zkušenost a případně zjistit, jestli už je to opravdu velká věc a potřebuju pomoc.
Mgr. Jan Skotnica: Já bych to asi popsal tak, že v okamžiku, kdy už se něco řeší oficiálně, že už tam s tebou je policie nebo je už tam třeba nějaký jako správní řízení, možná ještě i předtím, že už, já nevím, přijde třeba nějaká výzva k podání vysvětlení, že se něco děje, nebo přijde nějaký jako oficiální dopis, tak to už je ta situace, kdy tam přichází nějaký ten vnější prvek. A vlastně ten běžný člověk už v tu chvíli ztrácí jako možnost nebo už nemá ty informace a vlastně neví, co se může stát nebo kam ta situace až může dovést. A ono jako někdy se nemusí stát vůbec nic špatného, je to jenom třeba nějaké podání vysvětlení nebo nějaká jednoduchá věc, ale někdy právě ta neobratnost toho člověka, který neví a který si třeba myslí, že: „Jo, tak jsem v pohodě, v práci jsem velké zvíře, všemu rozumím, všechno znám, tak tady si policii jako natočím na prst.“ A ono se ukáže, že ne, protože právě tou přemotivovaností nebo tím sebevědomím, které ten člověk má, tak se to naopak velmi, velmi dokáže přitížit.
Zhorším si situaci tím, jak zareaguju po nehodě?
Moderátorka: Teďka se asi dotýkáme té další otázky. Je z tvojí praxe takzvaně větší problém ten skutek jako samotný, nebo to, jak na něj lidi zareagují? Že se tam dá ještě víc věcí pokazit tím způsobem, že třeba jsem v panice a něco zbrkle potom vyřeším jinak nebo mě to štve ta situace, tak jsem agresivní na toho policistu?
Mgr. Jan Skotnica: Ono, nevím, jestli se to takhle dá říct, no, protože to, jak se vlastně ten člověk chová po té nehodě, dejme tomu, nebo po nějaké té situaci, tak vlastně má dopad zaprvé, jak se ta situace dá vyřešit, a teď myslím jako procesní postup, to znamená, jestli se to dá usmlouvat nějak jako jednoduše, a nebo jestli se rozjede celý ten moloch. A naopak někdy ještě ta situace může mít ten dopad, že, jak jsme se bavili o tom skutku, takže se naplní jako další skutková podstata nějakého dalšího provinění nebo nějakého jako protiprávního jednání. [Pasáž o konkrétním případu klienta je vynechána.]
Kdy je zranění jen přestupek a kdy trestný čin?
Moderátorka: I když se to může stát v panice, člověk je ve stresu, nedělá to vědomě, tak se to vlastně někdy zhorší.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak.
Moderátorka: Takže první nějaký krok si říct: „Jsem v klidu, neděje se nic až tak vážného. Pokud je to vážné, tak jenom počkám, pokusím se sumírovat, co se stalo, a potom postupně nechám ten rozum zase se aktivovat, abych to zvládnul nějak v klidu.“
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak.
Moderátorka: Když jsme rovnou u toho případu, příkladu té nehody, kde se ještě nedej bože něco stane buď mně, nebo někomu dalšímu, ať už v mém autě nebo v cizím autě, jsou tam nějaké pravidla, podle kterých se potom vyhodnotí, jak moc vážné to ublížení na zdraví bylo?
Mgr. Jan Skotnica: No, nebudeš mi věřit, ale tím základním aspektem pro posouzení té věci, tak je závažnost té újmy na zdraví. (smích)
Moderátorka: A podle čeho se to rozlišuje?
Mgr. Jan Skotnica: Typicky podle doby léčení. To znamená, jestliže je to v uvozovkách nějaká jako blbůstka, modřinečka, oděrka nebo, já nevím co, a vůbec ani nepotřebuju jako být doma někde na nemocenské, jenom cítím nějaký jako diskomfort po nějakou dobu, tak zůstáváme v rovině nějakého přestupkového jednání. Pokud je to už doba léčení delší, dejme tomu, typický příklad je nějaká zlomenina třeba nebo nějaké naražené žebra, když člověk nemůže spát, všechno ho to bolí, nemůže běžně fungovat, tak už se dostáváme do roviny trestného činu. A pak jsou situace, kdy ta újma na zdraví je skutečně vážná, kdy to už se řeší teda formou nějakého znaleckého posudku, který objektivizuje, jestli je to teda těžká újma na zdraví, nebo není to těžká újma na zdraví. A v tu chvíli už je to teda přísný trestný čin, který se vlastně v prvním stupni řeší vlastně až na krajské kriminálce [Upřesnění: které orgány věc vyšetřují a který soud ji projednává, určuje zákon podle závažnosti činu. V prvním stupni rozhoduje zpravidla okresní soud.], to znamená, je to opravdu jako závažná trestná činnost a i dost důkladně se vyšetřuje. Takže to jsou ty jako základní, základní jako rozdělení. A to je ten okamžik, kdy si říkáme: „Zaplať pánbůh za povinné ručení, na které všichni nadáváme, protože nám furt drahne a honíme se za bonusy a pak uděláme nějakou blbost a přijdeme o bonusy a povinné ručení nám drahne.“ Ale to je přesně ta situace, kdy jsme nebo máme být strašně nadšení, když se něco jako takového, v uvozovkách nadšení, stane. Protože...
Kdo zaplatí škodu a bolestné po nehodě?
Moderátorka: Štěstí v neštěstí v neštěstí?
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. Protože veškeré ty nároky poškozených, a teď, když říkám veškeré, tak myslím veškeré relevantní nároky poškozených, tak se hradí právě z povinného ručení vozidla. To znamená, když by se stala situace, že by dopravní nehodu způsobil člověk, který by neměl zaměstnání, který by neměl žádné peníze a žádný majetek, tak i tak vlastně ten poškozený se tímto způsobem právě přes to povinné ručení dokáže dostat k nějakým penězům, které pak použije právě třeba pro rehabilitace, pro nějaký jako zlepšení celé té situace. Protože, řekněme si jako ruku na srdce, kdyby nebylo toho povinného ručení, tak spousta poškozených není odškodněna žádným způsobem v žádném případě. Takže v tom je právě super to povinné ručení. A k tomu možná ještě jenom úplně velmi ve stručnosti, když se bavíme o těch jako dopravních nehodách, tak ony i ty nároky poškozených mají jako různé druhy. Všichni známe jako trvalé následky. To je takový ten jako nejběžnější mezi lidmi jako pojem. Naštěstí ne všechny nehody mají trvalé následky, ale není to jediný nárok, který se takhle dá uplatňovat v rámci pojišťovny, protože tím jako prvním nárokem, který ten člověk může, jako poškozený může chtít po pojišťovně, tak je takzvané bolestné. A každé zranění, které utrpíme, tak je podle nějaké tabulky ohodnoceno nějakými body a ty body se zase násobí nějakou hodnotou, která odpovídá průměrné hrubé mzdě. Takže když si zlomím ruku nebo mám nějaké jinačí zranění, jak jsem říkal ty žebra nebo třeba v konečném důsledku nějaká intubace v rámci operace a všechny takové věci, jsou nějakým způsobem bodově ohodnoceny. A to, co člověk může hned potom, co se mu ukončí léčebný proces, po té pojišťovně chtít, když pominu nějaké třeba náklady na zdravotní pomůcky a podobně, tak je právě to bolestné, které může po té pojišťovně nárokovat a velmi rychle získat takhle už nějaké první finanční prostředky, které se mu v tu chvíli samozřejmě hodí.
Moderátorka: Je nějaký i případ, kdy toho někdo zneužije, že tam takzvaně se snaží vměstnat všechno možné, aby z toho něco získal?
Mgr. Jan Skotnica: Já bych to možná otočil. (smích) Já bych to řekl tak, že pojišťovna je podnikatelský subjekt, kdy samozřejmě jejím cílem je vydělávat. Ono to není vyloženě jako služba. To znamená, že velmi často se dostáváme do té situace, že pojišťovna krátí to pojistné plnění. A právě když jsem zmiňoval tu možnost nebo tu nutnost té intubace v rámci jako toho operačního zákroku, tak ty tabulky nejsou jako všeobsahující. To znamená znalci, kteří ty znalecké posudky a bodové vyčíslení dělají, tak mnohdy používají analogii, aby se co nejvíce připodobnili té dané situaci. A naopak právě pojišťovny se to snaží co nejvíce osekávat ty věci, kdy říkají: „Tohle není přesně v těch tabulkách, tak tohle vám uspokojovat nebudeme.“ Takže velmi často se stává, že pojišťovny hodně krátí ta pojistná plnění a pak z toho jsou třeba další soudní spory vůči těm pojišťovnám o doplnění těch peněz.
Moderátorka: To taky řešíte?
Mgr. Jan Skotnica: Taky řešíme. Je to denní chleba. Ráno s tím vstáváme, večer s tím zase usínáme.
Proč se říká, že je důležitých prvních 24 hodin?
Moderátorka: Říká se, že je hrozně důležitých těch prvních 24 hodin od té doby, když se něco stane. Buď že se stane nějaká nehoda, nebo mě zastaví policie, nebo mi přijde nějaký dopis. Proč zrovna těch prvních 24 hodin? Co se tam může stát?
Mgr. Jan Skotnica: Protože co se jednou stane, už se nedá odestát. Takže ono, když už se třeba zas budem bavit konkrétně, když mě zastaví policajti, já nafoukám a v okamžiku, kdy čelím jakoby té hodnotě na tom měřicím přístroji a řeknu: „Ježišmarja, tak to jsem udělal, tak to je hrozný, ty jo. Tak jo, udělal jsem to, vypil jsem bečku piv a 10 litrů slivovice.“ Tak už vlastně je to v tom prostoru, to znamená, policisté to můžou dosvědčit, už je o tom nějaký jakoby oficiální záznam a už se to velmi těžce často jakoby bere zpátky. Takže ta bezprostřední reakce vlastně určuje to, kam se to všechno jako posune, jakým způsobem se celá ta situace bude řešit. Ne vždycky se to už dá jako vzít zpátky nebo nějak napravit tahleta situace.
Moderátorka: Takže jaké jsou ty nejčastější chyby? Je to ten, to, že zazmatkuju?
Mám po nehodě volat policii?
Mgr. Jan Skotnica: Ono jako těžce se jako radí, že jo: „Buďte v klidu.“ „To je v pohodě,“ že jo. Protože pro mě je to každodenní chleba. Pro tebe, když by se ti nedejbože někdy něco takového stalo, tak je to ta situace třeba poprvé úplně, nikdy jsi to v životě nezažila. Teď se nebavím třeba jenom o nějaké silniční kontrole, ale bavím se třeba nedejbože o nějaké nehodě nebo o nějakém zranění. Ale je třeba si vzpomenout na svůj základ. To znamená, když už udělám nějaký jako průser, že někoho srazím tím autem nebo udělám nějakou dopravní nehodu, když se bavíme o téhle situaci. Tak ta první reakce je vlastně správná. Hele, něco se stalo, tak musíme zavolat policajty, protože už zase hraje potom roli, kdo zavolal na tísňovou linku, jakým způsobem tu situaci popsal, jak vlastně přistupoval k odčinění následku jakoby té nehody, protože jako řekněme si upřímně, pokud já poruším svou povinnost, já nevím, velká rychlost nebo nedám přednost v jízdě a způsobím dopravní nehodu, tak nedá se to jako mávnutím kouzelného proutku a la americké filmy Perry Mason a já nevím, kdo tam ještě všechno byl, tak že v rámci křížového výslechu u soudu ta obhajoba rozmetá toho toho korunního svědka té obžaloby, a protože on si bude protiřečit v 35. slově, tak tím zničí celou tu kauzu. Takhle to funguje fakt jenom v amerických filmech. Takže je opravdu potřeba si na začátku vyhodnotit celou tu situaci, jak říkáš, vydechnout, nadechnout.
Moderátorka: Mě napadá, že klidně zkusme říct tady ten krátký myšlenkový návod, když třeba vím, že v takových situacích se velmi rychle dostanu do stresu, potom přestanu přemýšlet, zmatkuju, nejradši bych utekla, protože nevím, co se děje, a nevím, jak to mám vyřešit, tak si nachystat nějakou nějaký postup v hlavě, třeba si řeknu, co se děje, co se teď stalo, říct si to třeba nahlas. Tak jo, nabourala jsem. Co teď můžu dělat? Co vidím? Je tam někdo, není někdo? Můžu to takhle třeba, tady tím se uklidnit?
Mgr. Jan Skotnica: Určitě, tak když budeme brát tu dopravní nehodu, tak základní předpoklad, naboural jsem, fajn, mohl jsem nabourat do cizího auta a nebo jsem mohl nabourat jenom to, že jsem sejmul strom, protože jsem nevybral zatáčku. Takže v tu chvíli řeším, poškodil jsem cizí majetek nebo jsem poškodil jenom svůj majetek? Když jsem poškodil jenom svůj majetek, okay, jsem blbec, ale udělal jsem škodu jenom sobě, vyřeším si to z havarijka, pokud to auto není úplně na maděru, tak si můžu říct, dobře, vyřeším si to sám. Když jsem poškodil i majetek třetí osoby, tak se na to musím podívat i pohledem, že vnímám to tak, udělal jsem někomu třetímu škodu a vidím, že ta škoda není úplně třeba hrozná, horentní, jako vypadá to tady trošku třeba protlačené dveře nebo nebo víko kufru, tak to zas není takový průšvih, ale v tu chvíli už by tam moje myšlenka měla směřovat k tomu, takhle to nějak je, my to tu situaci opustíme, rozjedeme se každý domů, on přijede domů a řekne, hele, tak když už mě naboural do toho kufru, tak už si nechám opravit ještě tyhle dveře, tyhle dveře, tamto světlo, tamto světlo, a najednou je z toho monstrózní škoda a moje pojišťovna se mnou bude potom řešit, proč je to takhle a proč to nebylo jinak a proč jsme nepřivolali tu policii, takže ono v tu chvíli už si právě musím říct, jsme tady sami dva, myslím druhý řidič, jsme tady sami dva, bude to slovo proti slovu, já mám nějakou verzi, on má nějakou verzi, tak je v tu chvíli potřeba nějakého arbitra, který přijde a minimálně tu situaci zafixuje nějak, to znamená, bude tam třetí pár očí, nebo třetí a čtvrtý, oni kluci většinou jezdí spolu, oni se bojí, tak bude tam někdo, kdo udělá fotky, kdo sepíše nějaký úřední záznam, a se kterým já už potom zase můžu pracovat, a už vím, že se mi nestane, že bude z toho potom nějaký jako další průšvih, a nebo když už tam mám škodu na zdraví, tak samozřejmě už v tu chvíli musím volat, i záchranku i policii, [Příklad klienta z praxe je vynechán.] Jo, ale dneska když já bych si po té dopravní nehodě a neměl bych to nějak objektivizované řekl, hele, bolí mě záda. Ten náraz mě nějak jako udělal špatně a bolí mě záda, tak půjdu za doktorem, doktor to nemá jak ověřit, bolí mě záda, tak napíše lékařskou zprávu, přišel po nehodě, bolí ho záda, milion vyšetření, pak řeknu, hele, nemůžu chodit do práce, nevydržím sedět, bolí mě záda, mám z toho měsíční nemocenskou a najednou z toho mám už těžké ublížení na zdraví, no. A jenom proto, že na začátku jsme si řekli, to je nějak v pohodě, nějak se domluvíme. Takže je to o tom, možná odpovídám široce, když tak mě zastav, ale je to o tom vyhodnotit si tu situaci a říct si ty základní body, způsobil jsem škodu jenom sobě, způsobil jsem škodu někomu jinačímu, způsobil jsem škodu na zdraví, a v tu chvíli, když už je to vážnější, tak za prvé volám jako policii, ať se to nějakým způsobem objektivizuje, ať už víme do budoucna nebo do budoucna pro ten další průběh toho řízení, ať je nějaký plánek dopravní nehody, ať už jsou nějaké verze těch účastníků té dopravní nehody, co říkali, a od toho všeho se potom dá nějakým způsobem odpíchnout.
Moderátorka: Takže když to zůstaneme u té dopravní nehody, nějak jako si shrnu, takže první věc, kterou udělám, rozhodně zjistím, jestli jsou všichni v pořádku, jestli nepotřebuje někdo pomoc, já, případně ten druhý nebo další osoby, potom si řeknu, co se vlastně stalo, jestli jsem nabourala, jestli jsem něco zničila, jestli je to můj majetek, jestli je toho druhého nebo případně někoho cizího, další bod je zjistit, jestli mám nebo nemám volat policii, je lepší radši volat než nevolat?
Mgr. Jan Skotnica: Když si nejsem jistý, tak jako volám, v zásadě volám nebo mám povinnost volat, jestli si dobře pamatuju, když je způsobená škoda třetí osobě, to znamená
Moderátorka: Nebo nad nějakou částku ještě se uvádí.
Mgr. Jan Skotnica: A nebo škoda na vozidle nad 100 000 [Upřesnění: Od 1. 7. 2025 je hranice 200 000 Kč.], tam potom je riziko z toho, že když je škoda nad 100 000, tak pojišťovna vlastně vyžaduje, aby tu situaci prověřila policie,
Moderátorka: Ale když je radši zavolám, tak se nic nestane, i kdyby to nebylo třeba.
Mgr. Jan Skotnica: Tak se nic nestane, no, a pak by ze strany pojišťovny mohlo dojít k nějakému krácení pojistného plnění, protože právě nebyla přivolána policie a nemohla prozkoumat, jestli ten řidič není pod vlivem alkoholu nebo pod vlivem drog a podobně, takže jako neuděláš chybu, když v té hraniční situaci tu policii zavoláš, protože dneska ta škoda 100 000, to je strašně málo, malé ťuknutí a mění se celé dveře, takže a když se mění celé dveře, tak se zjistí, že je nějaký jako prasklá prostě, nevím, nějaká vzpěra nebo něco, a najednou ta škoda už teče. Takže
Nafoukal jsem ráno po večírku. Co teď?
Moderátorka: Pokud pokud vím, tak už jsou dneska i online formuláře, kde si můžu přímo vyzkoušet, jak se zaznamenává případná ta nehoda, že tě to navede naskenovat dokumenty, vyfotit to, co se stalo, takže je to zas jednodušší.
Mgr. Jan Skotnica: Jo, žijeme v digitální době a dneska je všechno.
Moderátorka: Dotkli jsme se ještě toho alkoholu za volantem. Co je častější situace, že člověk přímo nasedne opilý, nebo se nechá zmást takzvaným tím zbytkovým alkoholem?
Mgr. Jan Skotnica: Pade na pade, protože ta modelová situace asi ano, je jako večer jsem vypil a jako druhý den ráno sedám za volant a cítím se subjektivně v pohodě, ale stejně tak je velké množství případů, kdy člověk povzbuzen tím alkoholem ho napadne jako strašná blbost, dneska jsem řešil klienta, který takhle po dvou pivech a nevím kolika panácích řekl, že jede svojí přítelkyni pro kytku. Takže jsou to jako situace, které jako člověk nevymyslí nebo za normálního stavu ho to nenapadne, a je jich dost, no, co si člověk řekne, hele, tak není nic lepšího než po takovém množství alkoholu si jít koupit kebab, protože mám strašný hlad, což chápu, po tom pivu bych taky sežral cokoliv.
Moderátorka: Když už se taková situace stane, je něco, co bych jako rozhodně neměla dělat, krom teda toho tam nesedat, v nejlepším možném případě, ale když vím, že jsem tam teda nasedla a stal se nějaký jako problém, hrozí něco, čím bych si to celé ještě zhoršila? Je lepší přiznat, ano, udělala jsem chybu?
Mgr. Jan Skotnica: No kupodivu se nám dost často opakuje situace, kdy takový člověk v tomhle jako ovlivnění alkoholem, to znamená třeba tomu dáme nějakou jako kvantum, tak třeba kolem dvou promilí, tak v rámci v rámci toho vyhodnocení té situace, tak ho nenapadne nic lepšího než zdrhnout. A to, že tam nechává to auto. [Příklady z praxe jsou vynechány.] Takže pro ten jako další jako postup je nebo není úplně vhodné, když už něco takového udělám, tak zdrhnout, protože fakt se blbě potom vymýšlí nějaká nějaká omluva lomeno výmluva, proč jsem zdrhnul, no.
Moderátorka: Platí to stejné pravidlo i v případě nějakých drog za volantem? Nebo je to v podstatě jedno?
Mgr. Jan Skotnica: Ono je vlastně jedno, proč se stala ta dopravní nehoda, když to postavíme tady do toho světla, to znamená, stala se dopravní nehoda, nebudu zdrhávat, nepomůže to nikomu. Pak se můžem pobavit o tom, že ta dopravní nehoda se stala s vlivem nějaké návykové látky, jestli je to alkohol nebo jestli je to prostě, nevím, jsou to nějaké drogy, a budeme potom řešit míru nějakého jako ovlivnění. A teď je právě asi ta hraniční situace nebo ten rozdělovník mezi tím zbytkovým alkoholem a mezi mezi tím jako alkoholem, nevím, 1,5 promile a výš, kdy člověk bezprostředně po tom požití toho alkoholu sedl za ten volant, protože lidsky řečeno, když nafoukám 2,5 promile, tak mi asi úplně nepomůže, když půjdu na krev, kdy v rámci nějakého laboratorního vyšetření se mi z těch 2,5 stane 2,30. To mi celkem jako k ničemu nepomůže z hlediska právní kvalifikace. Ale jestliže nafoukám 0,29, 0,30, kdy nějaká hraniční hodnota toho, co ten přístroj vlastně zvládne vůbec jako vyhodnotit nebo naměřit, je nějakých 0,24, to znamená, jsme na jako hranici nějaké jako statistické odchylky, dá se říct, a do toho se i promítá to, že jsou lidé, a teď to jako neberte jako návod nebo výmluvu, ale kteří mají i nějakou jako přirozenou, ale fakt jako maličkou, ale nějakou přirozenou hodnotu alkoholu v těle, nebo respektive ten přístroj
Moderátorka: Jsou na to citlivější,
Mgr. Jan Skotnica: Na to takhle jako reaguje, tak zas v tu chvíli je třeba jednak získat čas, protože mezitím to tělo nějakým způsobem jako spaluje ten alkohol a podobně, ale zároveň i to jako vyloženě objektivně objektivizovat a nebo stanovit, protože ten přístroj taky nemusí být vždycky úplně přesný, byť jako kluci si dávají pozor na to, aby to bylo kalibrované, aby to bylo jako všechno v pořádku, ale mezitím, než člověk dojede do té nemocnice, než se zrealizuje ten odběr, tak taky uplyne nějaká doba a z těch 0,3 promile třeba tak se stane nula, protože ty testy jsou různě citlivé a už potom tu hodnotu třeba nedokážou naměřit. Jo, takže to je zas ta situace, kdy není úplně na místě říct, tak jsem nafoukal 0,3, protože jsem včera si dal večer dvě piva a je to nějaký zbytkáč, tak to nechávám tak, protože to se překlopí do toho, že je tam, myslím, 7 000 začíná pokuta a 6 měsíců začíná zákaz řízení. Ale právě tím, že by se k tomu přistoupilo stylem, tak jo, hele, já si myslím, že jsem alkohol neměl, protože jsem se cítil dobře, pil jsem před mnohem, mnohem, mnohem jako delší dobou, takže pojďme na krev a vyřešíme to tímto způsobem, tak se to nakonec může ukázat jako správné řešení té situace a příznivější pro toho klienta.
Mám odmítnout dechovou zkoušku a odběr krve?
Moderátorka: Co tedy s takovou tou radou, že když vím, že asi mi tam mohlo v krvi něco trochu zůstat a tuším to, takže mám odmítnout ten test na místě?
Mgr. Jan Skotnica: Když tuším zbytkáč, tak bych se úplně nepouštěl do toho foukat, ale šel bych cestou, [Příklady odůvodnění odmítnutí foukat jsou vynechány.] ale, musí tam být to ale, jsem ochotný se podrobit odběru krve. Takže nesmí to být, že nechci ani jedno, protože pak je to zase přestupek, že jsem se odmítl podrobit tady tomu jako, prověření těch věcí a tam začíná zákaz řízení na 18 měsících a pokuta na 25 000, takže když tuším ten zbytkáč, tak mým cílem je získat co nejvíc času.
Moderátorka: Ale neodmítat celý test.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak, a hlavně natáhnout ten čas mezi tím, kdy mě zastavila policie a tuším, že je nějaký zbytkáč, a než dojedu do té nemocnice, než se tam provede nějaké vyšetření, [Konkrétní rada k chování před odběrem krve je vynechána.] A tím, že tam nemám nastavenou tu hodnotu, kdy jsem, když mě zastavili ti policajti, ale mám až jenom po pár hodinách nulu, tak mám vyřešeno, že se nic nestalo, že tam není ani ten stín té pochybnosti.
Moderátorka: Může se stát, že se mi to i naopak nevyplatí? Třeba mě napadá u těch drog, když odmítnu ten test na místě a řeknu, že chci až v nemocnici, tak abych potom z toho vyšla, že jsem to jako brzdila a že jsem nakonec mi našli něco ještě jiného v krvi?
Mgr. Jan Skotnica: Jo, u těch drog to v zásadě funguje tak, že ty testy vlastně jenom zjišťují, jako myslím testy u policie nebo na místě v rámci silniční kontroly, tak jenom zjišťují jako přítomnost v těle. To znamená, že tam v každém případě je potřeba a ta policie na tom trvá, a pokud se nejede do té nemocnice, tak je to zase na úrovni toho odmítnutí se podrobení, takže tam je na místě do té nemocnice vždycky jet, protože je potřeba stanovit míru té drogy v tom těle, protože to je zase rozhodné pro tu právní kvalifikaci, jestli přestupek a nebo jestli trestný čin.
Moderátorka: Jaký je rozdíl mezi tím, co já mám jako řidič, jaký mám pocit z toho, jak by se to asi dalo vyřešit nebo co se vlastně stalo, a to, co sleduje to právo? Dá se to nějak, je v tom nějaký rozdíl, dá se to vysvětlit? Abych věděla, jak to právo přemýšlí, co vlastně sleduje, když se něco stane.
Mgr. Jan Skotnica: Se líbí myšlenka, že právo přemýšlí. (smích) To nám nikdy neříkali na škole, že právo přemýšlí. Stejně jako právo je amorální, že, právo vlastně, a teď jako maličká odbočka, než odpovím na tvoji otázku, mezitím nad tím budu přemýšlet, ale to nebyla dopravní kauza, byl jsem na okresním soudě s jedním klientem a řešily se nějaké peníze, nějaký obchodní spor a řešila se i varianta nějaké jako domluvy, jestli nenajdeme cestu. A můj klient soudkyni říkal, já chci jenom spravedlnost, protože něco, něco, něco. A soudkyně se na něho tak podívala lišácky a říkala, vážený pane, spravedlnost je to jediné, co u soudu nenajdete. Jo, takže nepočítejme s tím, že jako právo je spravedlivé, nepočítejme s tím, že právo přemýšlí nebo je něco takového, právo je jenom soubor pravidel, které vlastně ve své podstatě jsou mnohdy nespravedlivé, ale jdou nějakým jako středem a nedokážou se úplně jako přiblížit nebo nějakým způsobem zachytit tu individualizaci té každé té situace. Takže
Moderátorka: Takže platí třeba, když si představím příklad, jsme na nějaké oslavě, někomu se tam něco stane, potřebuje jet do nemocnice a já třeba budu vědět, že jsem pila, ale aspoň nejmíň z ostatních, tak se teda rozhodnu nasednout za ten volant a odvézt ho do nemocnice, tak už se nikdo neptá, ale že jsem potřebovala pomoct, jsem pod tím vlivem toho alkoholu byla. Je to zhruba ten příklad té?
Mgr. Jan Skotnica: Dá se to tak říct, že lidsky je to jako pochopitelné, že jsi tu situaci takhle vyhodnotila a chtěla jsi pomoct, každý policista ti řekne, měla sis zavolat rychlou. Pokud to bylo takhle život ohrožující, tak sis měla zavolat rychlou, pokud to život ohrožující nebylo, tak nebyl důvod, abys za ten volant jakoby sedala. Takže je to lidsky pochopitelné, může to mít
Moderátorka: Ale přesto to má ty následky.
Mgr. Jan Skotnica: Může to mít dopad, že místo 10 měsíců zákazu řízení budeš mít 6 měsíců a místo 20 000 pokuty budeš mít 10 000 pokuty, ale jako nemá to vliv na tu právní kvalifikaci. To by vyloženě muselo být, když vezmu tvůj příklad, tak museli byste tam být sami dva, frajer by musel být prostě, nevím, pořezaný úplně už jako všude, musela bys být bez signálu někde na samotě, kde pěšky bys šla čtyři dny hlubokým tmavým lesem, takže pak se jako o tom dá uvažovat, že to je ta situace takzvaná jako krajní nouze, kdy můžeš porušit to právo, ale je to opravdu jako hraniční záležitost, nemůže to být, jako že si tak vyhodnotíš, že to je jako lidsky ospravedlnitelné, takže v tu chvíli si řekneš, tak jo, tak
Zadržení řidičáku a zákaz řízení: v čem je rozdíl?
Moderátorka: Jo, to přece pochopí.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak, nepochopí.
Moderátorka: Tys mluvil o tom zadržení toho řidičského průkazu, případně zákazu řízení, jaký je v tom rozdíl?
Mgr. Jan Skotnica: Zadržení řidičského průkazu je v zásadě to, co se odehraje na místě, když přijde přestupek, přijde dopravní nehoda, přijde silniční kontrola, která zjistí něco špatného a je to závažně špatné, tak v tu chvíli policie zadrží ten řidičský průkaz a pak vlastně probíhá nějaká forma, dejme tomu, správního řízení, teď to možná zbytečně komplikuju, tak to zjednoduším tak, že zákaz řízení je to, co možná vypadne vlastně ze samotného celého řízení, to znamená, vyhodnotí se to nějaký přestupek nebo nějaký trestný čin, posoudí se všechny okolnosti, nějak se to právně kvalifikuje a výsledkem je sankce, trest a ten trest je zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Moderátorka: Takže když mi přijde odpověď, že mi zadrží mi řidičský průkaz třeba na místě, když se něco stalo. Ale výsledkem toho řízení, které potom následuje může být ten zákaz řízení. Říkám to správně?
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. Stejně tak se může stát, že policie to na tom místě nějak vyhodnotí, zadrží ti ten řidičský průkaz, ale následně ten rozhodující subjekt, tak si řekne, že ty okolnosti přece nebyly tak závažné. Třeba když jsme se bavili o tom zbytkovém alkoholu, tak 0,3, 0,25, [třetí hodnota nezřetelná], to jsou takové ty hraniční situace. A sice policie to vyhodnotila, že třeba nejsi schopná pokračovat v jízdě, ale potom ten správní úředník řekne: „Hele, tak jo, ještě to bylo dobrý, nemá žádný záznam, nemá žádný přestupek, nemá žádný průšvih, tak jo, tak jí ten řidičák vrátíme.“ Ale nemá to vliv na to samotné řízení o tom přestupku, že jsi řídila pod vlivem. Takže sice ti vrátí zadržený řidičák, ale potom ještě můžeš dostat zákaz řízení.
Moderátorka: A fungují tam nějaké něco jako námitky? Co to je?
Mgr. Jan Skotnica: Taková návodná otázka. Fungují.
Moderátorka: Já jsem o nich slyšela, ale vůbec nevím, co to je. (smích)
Mgr. Jan Skotnica: Jo. Námitky asi v tom, co jsi mohla slyšet nebo co by tě asi mělo zajímat nebo mohlo zajímat, tak to je situace, kdy se takzvaně vybodujeme. To znamená pácháme více nějakých dopravních přestupků, já nevím, rychlostí, nebo telefon a podobné srandy. A když člověk dosáhne 12 bodů, tak je takzvaně vybodovaný a musí odevzdat řidičský průkaz a neřídit. A já se můžu bránit, protože mi vlastně přijde jenom jako takový dopis: „Hele, dosáhl jsi 12 bodů, naval řidičák.“ A já se můžu bránit tím, že řeknu: „Hele, já si nejsem ničeho vědom, tak já podávám námitky, vážený správní orgáne, a ty si zajisti všechny pokutové bloky, rozhodnutí, podklady a pak si na to sedneme a něco si jako tam probereme.“ Takže je to vlastně procesní obrana proti tomu, abych byl nucen odevzdat řidičský průkaz v situaci, kdy jsem se takzvaně vybodoval.
Moderátorka: Takže je to nějaká moje možnost něco namítnout, že s tím nesouhlasím, že mám pocit, že to bylo jinak, a
Kolik bodů dostanu za telefon a kdy jsem vybodovaný?
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak.
Moderátorka: Když jsme se dotkli toho vybodování. Jak to s těmi body teda vlastně je? Já ne úplně dlouhodobý zatím řidič, jsem na vozovce zatím pár let.
Mgr. Jan Skotnica: Budeme mít bodový test.
Moderátorka: (smích) Já právě, jak je to s těmi body? Já je sbírám, nebo mi je někdo bere?
Mgr. Jan Skotnica: Sbíráš.
Moderátorka: Sbírám.
Mgr. Jan Skotnica: Sbíráš.
Moderátorka: Takže pokud je všechno v pořádku, tak nemám žádné. Je to jako trestné body. Jo, dobře. A kolik nejvíc trestných bodů můžu získat?
Mgr. Jan Skotnica: To je zajímavá otázka, jestli se to dá jako přetáhnout přes tu hranici těch 12 bodů. (smích) Jestli někdo může, hele, mám 25 trestných bodů, protože jsem byl strašně šikovný. Ne, asi ne, jo. Ale ta hraniční situace je těch 12. To znamená, sbíráš tak dlouho, než dosáhneš do těch 12 bodů. Když dosáhneš 12 bodů, tak následuje zákaz řízení.
Moderátorka: Na nějakou dobu nebo?
Mgr. Jan Skotnica: Na 12 měsíců. [Upřesnění: formálně nejde o zákaz řízení. Po dosažení 12 bodů zaniká řidičské oprávnění a o jeho vrácení lze žádat nejdříve po roce, s přezkoušením a posudky (§ 123c a 123d zákona č. 361/2000 Sb.).]
Moderátorka: A, Honzo, ty jsi zmínil ten telefon za volantem. Jak velký je to vlastně problém?
Mgr. Jan Skotnica: No samotný není zas tak velký.
Moderátorka: A bavíme se o telefonu, jak když si tam něco naklikám do navigace nebo?
Mgr. Jan Skotnica: Bavíme se vyloženě o tom, že telefon držíš v ruce.
Moderátorka: Přímo v ruce.
Mgr. Jan Skotnica: To je, to je, to je ten, tam. Když máš klasické handsfree a tam už, dejme tomu, cvakáš něco. Samozřejmě i toho se dá v určitém směru považovat jako porušení dopravních předpisů, protože se nevěnuješ plně řízení, jo. Proto myslím, že i Waze ti dneska píše: „Nepište adresu, když řídíte,“ jo, protože vidí, že jako člověk jede.
Moderátorka: Takže vždycky píši jako spolujezdcem. (smích)
Mgr. Jan Skotnica: Ano, ano, ano, takže jako při řízení by ses měla věnovat jako plně řízení, to znamená ani si jako nepřepínat ty písničky. Ale pokud se bavíme o tom telefonu jako o kvalifikovaném přestupku, který jsou ohodnoceny nějakými body, tak to je až v situaci, kdy se drží v ruce.
Moderátorka: Kolik za to těch trestných bodů můžu dostat?
Mgr. Jan Skotnica: Dneska čtyři body. Takže z Ostravy, do Ostravy a pak ještě jednou a člověk je vybodovaný.
Moderátorka: A jsou nějaké další takové drobnosti, které se mi můžou jako nevyplatit? Podobně jako telefon? A pak za to dostanu ten černý puntík? (smích)
Mgr. Jan Skotnica: Černý puntík. No tak ty základní přestupky jsou vlastně, myslím základně bodově ohodnocené, tak ty jsou jako mezi lidmi známé, jo. To jsou pásy, telefon, rychlost, která je ještě nějakým způsobem odstupňována.
Moderátorka: Pásy, to znamená jak u mě u řidiče, tak i u všech, které mám v autě.
Mgr. Jan Skotnica: Tak. Jako odpovídá řidič samozřejmě za to, že jsou všichni v bezpečí. [Upřesnění: dospělý spolujezdec odpovídá za připoutání sám. Řidič odpovídá za děti.] Ale chtěl jsem ještě říct jednu věc, že ono jako těch přestupků na té dopravě jako může být spousta, jo. [Osobní příběh mluvčího je vynechán.] Takže ty trestné body nějakým způsobem ohodnocují ty nejpřísnější nebo nej, nejvíce nebezpečné jednání jako řidičů, které tady může být. To znamená, když se nevěnujeme plně tomu řízení, když řídíme rychle, a tedy už v nějaké jako odstupňované stupnici a nebo dejme tomu ty pásy.
Jak zjistím, kolik mám bodů, a jak se jich zbavit?
Moderátorka: Platí tam i to, že ty body mají, když to řeknu hloupě, nějakou trvanlivost? Že zase po nějaké době teda jakoby se jich dokážu zbavit?
Mgr. Jan Skotnica: Po 12 měsících bez nějakého průšvihu, tak se odečítají. [Upřesnění: body se neodečítají všechny najednou. Podle § 123e zákona č. 361/2000 Sb. se po 12 měsících bez nového bodovaného trestu odečtou čtyři body, další odečty následují po delších lhůtách.] A navíc člověk může absolvovat školení bezpečnostní, takže když to jde a vidím, že se blížím k té hranici, která se mi nemusí úplně líbit, tak ideálně rychle absolvovat jako školení. Ale zase nedělat to pozdě. [Příklad klienta z praxe je vynechán.] Takže doporučuju jednou za čas z bezpečnostního hlediska si vyjet svoji kartu řidiče, zjistím, co tam mám, co tam nemám, a pokud se to začíná blížit dvoucifernému výsledku, tak v tomhle případě to není dobře, tak domluvit se na nějakém školení a odečíst si ty body.
Moderátorka: Ty jsi zmínil tu kartu řidiče. Kde já teda všude můžu zjistit, kolik těch bodů mám, pokud vím, že jsem nějaké nasbírala, ale teď si nepamatuju to číslo. Píše se to někam hmotně, nebo?
Mgr. Jan Skotnica: Máš tu, máš evidenci občana, do které se můžeš přihlásit a tam máš spoustu různých věcí a je tam i ta karta řidiče. Eventuálně pokud nemáš zřízený ten přístup, tak se stačí stavit na Czech POINT a tam se to taky ten výpis dá pořídit.
Moderátorka: Takže je to dneska už všechno online. Když se budeme bavit o takových těch věcech, jakože třeba už se dají dneska zjistit body online, kolik, kolik jich mám, tak samozřejmě spoustu dalších novinek. Já jsem třeba zjistila, že si do mobilu můžu nahrát aplikaci, která mi hlídá platnost zelené karty a dalších věcí, pojištění a podobně. Nebo že můžu mít i občanku v mobilu, takže ji nemusím nosit s sebou. Co teďka ještě vídáš, jsou takové nejčastější nové věci, co řidiči neví?
Mgr. Jan Skotnica: No upřímně nejčastěji vídám situaci, kdy občanka nebo řidičák nefunguje, v aplikaci v telefonu, Případně, že to policie jako neumí neumí zpracovat nebo přehrát nebo zobrazit.
Stačí řidičák a občanka v mobilu?
Moderátorka: Takže nepřeceňovat to?
Mgr. Jan Skotnica: Takže nepřeceňovat to zcela rozhodně ještě. Sice žijeme v digitální době, ale nežijeme v bezchybné digitální době, takže ke všemu, co dneska digitálně budeme řešit, tak potřebujeme 10 papírových papírů, takže tam ta úplně jako výhra v tomhle směru není.
Moderátorka: Takže ještě jsme v té fázi, kdy si to pro jistotu je lepší vzít i s sebou hmotně. (smích)
Mgr. Jan Skotnica: Jo, určitě jako. Na druhou stranu dneska, když probíhá nějaká silniční kontrola, tak člověk jako u sebe nemusí mít doklady. Policie si ho, protože má takovou jako hezkou krabičku, vypadá to jak jako větší telefon zadá jméno, příjmení, datum narození a vyběhne to jméno, je tam fotka, takže ten policista si dokáže toho člověka, pokud teda vypadá stejně na fotce, když se fotil před 20 lety na občanku, nebo před 10 lety na občanku, tak jestli vypadá stále stejně, tak si ho dokážou takhle ztotožnit. A je třeba si vlastně uvědomit, že náš krok je hlídaný na každém kroku. Cyklicky vysvětluju krok na kroku, krásné. [Příklad klienta z praxe je vynechán.] Takže spíš je dneska třeba zamyslet se nad tím, že skutečně jsme v té digitální době, kdy ať už skrze telefon nebo skrze nějaké kamerové systémy, zaznamenávání polohy, tak spousta lidí a spousta institucí má představu o tom, co v tu chvíli jako děláme a pokud se budeme tvářit, že jsme to nedělali, tak se nám to velice rychle může vrátit zpátky.
Jak se dozvím o změnách v zákonech?
Moderátorka: A velmi často se ještě pár novinek vždycky někde objeví. Je nějaké místo, kde já můžu sledovat ty novinky, co se týče toho dopravního práva, pravidel, změní se někdy nějaká novela, přibudou nějaké nové značky, něco se změní. Je nějaké místo, jak já si můžu hlídat, aby mi to neuniklo? Protože potom jak jsme říkali, spravedlnost je slepá a neptá se, že já jsem to nevěděla, protože když já jsem tehdy dělala řidičák, tak to nebylo. Tak jak si to hlídat? Buď se to od někoho dozvím, a nebo to musím někde hledat aktivně?
Mgr. Jan Skotnica: Jestli jsi extra velký masochista, tak můžeš sledovat záznam jednání Poslanecké sněmovny. To je velmi zábavné. Pokud nejsi tak velký masochista, tak si stačí sledovat Sbírku zákonů, což ale je taky pro normálního člověka naprosto jako šílené. Takže člověk je v konečném důsledku odkázán na nějaké jako specializované webové stránky, které jako řeší rady řidičům, které sledují jako tu legislativní, nebo ty legislativní změny. Ale tam zase je strašně pro laika je těžko uchopitelné a pro nás advokáty je strašně složité to pořád vysvětlovat, protože typický příklad: vláda schválila návrh zákona, který, nevím, za řidičák, za, za držení telefonu bude trest smrti. Jo a ten titulek, jako teď se všichni zděsí, Ježíšmarjá, tak to už nemůžeme řídit, protože trest smrti, protože to vláda schválila. Ale je třeba si uvědomit ten legislativní proces. Vláda něco schválí, pošle návrh zákona do Poslanecké sněmovny, tam má nějaké tři čtení, potom jde do Senátu, tam má taky nějaké čtení, potom jde k podpisu prezidentovi. A mezi tím jako palcovým titulkem na Novinkách a vejitím toho zákona v účinnost a v platnost, a to pomíjím, že kdykoliv v průběhu toho procesu se ten zákon mohl jakýmkoliv způsobem změnit, tak uplynou třeba dva, tři, čtyři, pět let, jo. Občanský zákoník, byť to není to, co řešíme, tak občanský zákoník se takhle jako novelizoval asi 10 let, jo. Takže, nebo novelizoval, přijímal se celý, celý nový zákon a na to navazující předpisy.
Moderátorka: Takže ne všechno, co si přečtu, že se schválilo, tak znamená, že platí.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak, přesně tak. Takže pokud jako chceme zůstávat v obraze z hlediska jako novinek v rámci dopravního práva nebo obecně té dopravy jako takové, tak je třeba sledovat jako specializované webové stránky, já nevím, BESIP a podobně, které to nějakým způsobem hlídají a ty největší změny se komunikují vůči, vůči veřejnosti. A
Moderátorka: Takže úplně šikovně třeba si to dám na sociálních sítích, dám do sledování, aby to na mě občas vyskočilo.
Mgr. Jan Skotnica: Tak, ale zase bych jako tady s tím byl taky opatrný, protože dneska všichni chtějí zaujmout, všichni chtějí šokovat, to znamená budou tam spoustu informací, které nemusí být pravdivé, nebo budou úplně jinak pochopeny. Takže stejně to nakonec skončí, když jsme se bavili někde na začátku o tom, že kdy mám začít hledat pomoc, tak stejně nakonec to skončí tak, že když si nejsi jistá, jak se ta situace vyvíjí nebo posuzuje, tak zvednu ten telefon, zavolám do té advokátní kanceláře. Když je to maličkost, tak se to vyřeší po telefonu, když je to složitější věc, tak třeba mě pozvou na tu poradu. Dobře, nechám tam třeba nějakou korunu za tu poradu [Upřesnění: první konzultace s Ridexií je zdarma.], ale už v tu chvíli vím, co mě čeká nebo na co si musím dávat pozor, a už mám ty informace ověřené.
Je první konzultace zdarma?
Moderátorka: Možná pro mě pro uživatele podstatná otázka, když vím, že potřebuju teda s něčím poradit, ale nevím třeba, jestli na to budu mít prostředky, je třeba jenom nějaká jako úvodní možnost se poradit, zjistit, jestli je to opravdu ta vážná věc? Je to, jak to funguje?
Mgr. Jan Skotnica: Jako spousta advokátních kanceláří nabízí a my nejsme výjimkou, nabízí nějakou úvodní konzultaci zdarma, jo. V dnešní době jako umělých inteligencí a podobně, tak všichni všichni advokáti jako bojují o ty svoje klienty to znamená už to není takové to bývalo v 90. letech, že jakákoliv konzultace s advokátem nás stála půlku baráku a manželku a já nevím, co ještě všechno. A i ty, nebo kanceláře se snaží modernizovat, nebo snaží se jako vyvíjet. A v dnešní době, kdy těch informací je jako velký přehršel a nabídek advokátních kanceláří je velký přehršel, tak se snažíme my všichni těm klientům vycházet vstříc a když je to opravdu nějaká banalita, že se potřebují zeptat jenom na nějakou hloupost, v uvozovkách hloupost,
Moderátorka: Ujistit se.
Mgr. Jan Skotnica: Tak není to nic, za co by si advokátní kanceláře účtovaly miliony, ale já to třeba říkám vždycky tak: „Radši mi zavolejte kvůli blbosti dopředu ať potom nemusíme řešit nějaký průser.“
Jak vysoké hrozí pokuty za rychlost?
Moderátorka: Takže nemusím se bát, že už za nějakou první otázku budu potom nějak závazně muset jako něco řešit.
Mgr. Jan Skotnica: Ne, ne, ne, to v žádném případě, to v žádném případě. Teda aspoň u nás.
Moderátorka: (smích) Abych se ještě dotkla té toho porušení té rychlosti za volantem. My jsme se bavili, co je vlastně horší, jestli ten telefon nebo ta rychlost. Jak to s tou rychlostí je, co už je jako blbý a co je jako, co je takzvaně ten přestupek (smích) a co už je jako vážný problém?
Mgr. Jan Skotnica: No rychlost, nebo překročení rychlosti je vždycky přestupek. Jenom je rozdělena na tu závažnost podle míry překročení rychlosti. Když by se k tomu ale přidala, když ses takhle zeptala, nějaký další skutek, skutkový děj například nehoda, tak právě už v tu chvíli se z toho stává trestný čin, byť v závislosti na tom nějaké další faktory. A ta rychlost je vlastně tou přitěžující okolností, že to je to porušení té povinnosti, které vedlo k nějakému tomu trestnému činu. A jinak je ta to překročení rychlosti je nějakým způsobem odstupňováno, od nuly do 10 km/h, od, od 10 a dál. To hlavní, co je nebo nejproblematičtější, ať vezmeme to, ať ty lidi trošku vyděsíme, tak to, za co hrozí největší sankce, to znamená největší pokuty, největší zákaz řízení a největší body, tak je překročení v rychlosti o 40 km/h v obci a o 50 km/h mimo obec.
Policie mi zadržela řidičák. Co mám hned udělat?
Moderátorka: Protože jde o bezpečnost.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak, protože pak ty následky jsou samozřejmě jako velké.
Moderátorka: Jak je to časté?
Mgr. Jan Skotnica: V závislosti na počasí.
Moderátorka: Když je hezky, tak se jede rychleji?
Mgr. Jan Skotnica: Samozřejmě. Takže když je hezky, tak je více takových přestupků.
Moderátorka: A když je večer a nikde nikdo není, tak taky.
Mgr. Jan Skotnica: Samozřejmě, tam u toho vždycky jenom policajti stojí někde.
Moderátorka: (smích) prosím tě, ještě když jsme u těch konkrétních případů toho, co se může stát a co mám v tu chvíli dělat taková taky rozšířená věc nebo takový strašák toho, co se může stát. Jedu někam, zastavili mě policajti, něco jsem teda udělala, něco, co jsem neměla. Buď jsem jela už hodně rychle, nebo jsem hodně nadýchala a na tom místě mi teda zadrží ten řidičák. Co v tu chvíli, jaký, jaký je postup?
Mgr. Jan Skotnica: Tak první, co je potřeba, je vyžádat si ho, byť oni to páni policisté dávají velmi často sami, ale někdy na to zapomínají, tak to je potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Protože tam už je nějaký jako první popis toho skutku a hlavně je to potvrzení, od kterého se odvíjí ten procesní postup dál. Teď přeskočím to, že tam je nějaký souhlas státního zástupce a podobně.
Moderátorka: A ještě se rychle doptám, když jsem ještě přímo na tom místě, mám tam to auto, teda jenom, abych nezapomněla, nemůžu do něho ani nasednout, ani ho přeparkovat.
Mgr. Jan Skotnica: Řidičský průkaz je zadržen, nejsem oprávněn řídit motorové vozidlo.
Moderátorka: Takže musím zařídit někoho dalšího, kdo to někam přesune to auto.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. I kdyby policajti říkali: „Ale to je v pohodě, klidně, klidně,“ tak nikdy.
Moderátorka: Nenechám se nachytat, vím, že nemůžu.
Mgr. Jan Skotnica: Jo. Nikdy, jo? Takže zadrží se řidičský průkaz a teď jsou nějaké jako zákonné lhůty, bla bla bla, ale přijde domů buď oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu, to bývá v těch hraničnějších situacích nebo méně jako jasnějších, méně závažnějších situacích, když bychom to objektivizovali, tak třeba alkohol 0,3, 0,4, 0,5 třeba. V těch závažnějších situacích, tak už přijde rovnou rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Teď to oznámení má za smysl to, že ten klient se může kvalifikovaně vyjádřit k tomu, jestli ten řidičák potřebuje a proč ho potřebuje. A doložit ty relevantní třeba informace, dokumenty, nějaké důkazy pro tu svoji verzi.
Moderátorka: To znamená, že dám najevo, že chci bojovat o to, abych ho získala zpátky.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak a zároveň jako uvádím konkrétní tvrzení, protože většinou totiž to rozhodnutí o tom zadržení řidičského průkazu to odůvodnění je z 90 % všude stejné: závažné porušení dopravních předpisů, je třeba ochránit společnost, bla bla bla. Ale už ten správní orgán a on vlastně ani neví, on neví, že ten klient třeba trpí nějakou nemocí a potřebuje jezdit k lékaři, nebo se stará o nějakého konkrétního člověka z domácnosti, který zase má nějaký problém, nebo je jediný živitel jako rodiny doma a bez toho řidičského průkazu nemůže vykonávat tu svoji práci, a to znamená je tam nějaký jako sekundární trest ještě tímto způsobený. To ten správní orgán neví, takže to je ta situace, kdy už do toho vstupujeme my a od toho klienta získáme všechny relevantní informace, které potřebujeme, abychom za něho za- napsali to vyjádření, abychom uvedli tomu správnímu orgánu veškeré ty pro něho důležité věci, abychom je zároveň i doložili, protože tvrzení je jedna věc, ale důležité je mít součástí toho spisu vlastně i veškeré ty důkazy, které podporují to naše tvrzení. Takže už tomu úřadu říkáme: „Hele, my bojujeme o ten řidičák my ti tady předkládáme argumentaci, proč by si ten řidičák měl tomu klientovi vrátit.“ A výsledkem může být buďto rozhodnutí kterým se ten řidičák vrací, anebo si ten správní orgán je zabýčený a v tu chvíli vydá rozhodnutí o zadržení toho řidičského průkazu a proti tomu je zase přípustné odvolání, které za ty klienty taky samozřejmě podáváme a bojujeme i v rámci toho odvolacího řízení, kdy bušíme do nich, proč je ten řidičák třeba vrátit, proč správní orgán nepřihlédl k těm konkrétním tvrzením, proč paušalizuje tu záležitost, která paušalizovaná být nemá.
Moderátorka: A když se to teda nepodaří nezískám ho zpátky, co tam následuje dál? Co tam hrozí?
Mgr. Jan Skotnica: Když ho nezískáme zpátky, tak je tam taková jako vějička pro ty klienty, že vlastně okamžikem toho zadržení toho řidičského průkazu již dejme tomu začíná běžet i ta lhůta té budoucí sankce. To znamená, pokud je to nějaké závažné právní nebo protiprávní jednání, které směřuje třeba k nějakému zákazu činnosti, tak v okamžiku, kdy potom ten zákaz činnosti ten klient dostane, tak už ta doba, než ten zákaz řízení nebo než to rozhodnutí bylo vydáno, tak už se vlastně započítává do toho trestu. Jo ono typicky třeba právě u těch méně závažnějších přestupků třeba s tím alkoholem, když je to třeba ty 0,4, kdy tam nepomůže třeba ani ten krevní test a podobně, tak dojde třeba k zadržení toho řidičského průkazu na místě a než to ten správní orgán vyřeší a přijde ten příkaz třeba, který tam potom jako přichází, tak už ten klient v tu chvíli vlastně má vykonanou tu půlku toho trestu. Takže už vlastně se ani nemá smysl v tu chvíli bojovat jakoby o vrá- o zastavení toho přestupkového řízení, ale naopak zase to je tam pro toho klienta výhodnější to, že v tu chvíli zapomínáme na to přestupkové řízení, ale začneme bojovat o požádání o prominutí poloviny trestu a zase uvádíme veškerou leva- relevantní argumentaci, proč ten klient potřebuje ten řidičák, že už to stačilo, že už se ponaučil atd. Atd. A tím pádem takhle zase třeba pro toho klienta jakoby oklikou dostaneme ten řidičák mnohem rychleji než to samotné bojování v tom správním řízení.
Přišel mi dopis, že jsem vybodovaný. Co teď?
Moderátorka: Takže je důležité vědět, jak pracovat s tím časem, aby se to vlastně neprodloužilo zbytečně.
Mgr. Jan Skotnica: Je to i o tom, jak jsme si říkali na začátku, potřebujeme informace, potřebujeme si to nechat posoudit od nějakého odborníka, protože mnoho lidí se snaží bojovat o princip, ale i ten advokát směřuje k tomu, že vlastně pro toho klienta najde to nejlepší řešení v té dané situaci, na které třeba ten klient nemyslel nebo nepřišel na to, což nebo ho to nenapadlo, ale tím, že tam přijde ten pohled z vnějšku, který ještě by měl být takový, že by tomu měl rozumět, tak vlastně tomu klientovi je schopný poradit to, co pro toho klienta je v tu chvíli nejlepší.
Moderátorka: Ještě mě na to napadá taková možná zdánlivě podobná věc jaký je ten postup u toho vybodování? To znamená, že dosáhnu toho plného počtu těch trestných 12 bodů a co tam mám jako první dělat? To předpokládám, že se mi taky stane někde na místě, když něco provedu.
Mgr. Jan Skotnica: Ne, ne, ne, ono to většinou skončí tak, že jsem doma, zazvoní paní pošťačka a donese mi hezký dopis. A v tom dopise je: „Vážený řidiči, tak si vám dovolujeme dát na vědomí, že jste se vybodoval, gratulujeme a odevzdejte nám řidičák nebo podejte námitky.“ Takže to je, to je ta situace, kdy je třeba najít toho advokáta ideálně ridexia.cz a předat ty informace, my podáme ty námitky. Ty námitky na začátku vlastně směřují primárně k takzvanému chycení té lhůty, to znamená, aby se v té lhůtě těch pěti dnů [Upřesnění: jde o pět pracovních dnů.] podařilo podat ty námitky, tím pádem má to odkladný účinek, tím pádem klient může řídit. A pak další postup je takový, že správní orgán si opatří veškeré ty pokutové bloky rozhodnutí a podobně, na základě kterých byly uloženy ty trestní body. A dochází k tomu přezkoumávání těch trestných respektive těch pokutových bloků a těch rozhodnutí, protože ruku na srdce policisté mnohdy spěchají, zapomene se tam mnohdy nebo je tam špatně něco vyplněno a v okamžiku, kdy ten blok není přesně vyplněný tak, jak mu zákon ukládá, že by vyplněný být měl, není třeba čitelný nebo jsou tam špatné odkazy na paragrafy a podobně, tak není způsobilý tomu klientu jakoby zprostředkovaně dát ty body a tím pádem i ten správní orgán díky těm námitkám, které my podáváme, tak provede opravu toho záznamu v kartě řidiče, to znamená, že ve výsledku ideálně klient vybodovaný není a místo třeba 12 bodů má osm, takže může zase řídit.
Pozvali mě na policii „jen si povykládat“. Jít bez advokáta?
Moderátorka: Takže je tam prostor na to takzvaně jako překontrolovat.
Mgr. Jan Skotnica: Dá se říct.
Moderátorka: Co se stane, jak se to řeší, když už jako překročí tu hranici, když už je to hodně vážné? Jaký je, jaký je v tom rozdíl?
Mgr. Jan Skotnica: No rozdíl je v tom procesním postupu. To znamená, jestliže jsme jen teď popisovali tak, jak to probíhá na správním úřadě magistrát, městský úřad a podobně,
Moderátorka: To jsou ty přestupky.
Mgr. Jan Skotnica: To jsou ty přestupky, tak když je to vážnější, tak se to dostává do roviny trestného činu. To znamená, tam je větší kooperace v uvozovkách s policií, kdy když jsme se třeba bavili o tom alkoholu, když to klient u- jako uznává, tak rovnou tam máme zkrácené řízení, to znamená klient se nebrání, policie je jako nadšená, hurá, hurá, máme hotovo, další věc, takže pozvou si klienta na výslech ve smyslu: „Nemohl byste se stavit? Potřebujeme si jenom trošku povykládat a něco podepsat,“ což jako klient si říká: „V pohodě, o nic nejde, jenom si povykládáme.“ Nicméně přijde na policii, dostane sdělování, sdělovačku takzvanou, to znamená: „Sdělujeme vám, že jste se dopustil nebo máme podezření, že jste se dopustil závažného trestného činu, třeba ohrožení pod vlivem návykové látky, tak se nám k tomu teď oficiálně vyjádřete, rychle, teď, v tuhle chvíli, okamžitě.“ „Vůbec nevím, co mám říct.“ A na základě toho zkráceného řízení, respektive tady tohoto procesního úkonu, se ta věc postupuje směrem k státnímu zástupci, kdy státní zástupce podává takzvaný návrh na potrestání, což je obdoba takové žaloby. A soud zase potom rozhoduje tím, že se to moc nekomplikuje, tak typicky rozhoduje takzvaným trestním příkazem to znamená přijde domů už jako hotové rozhodnutí a ten klient se musí do osmi dnů rozhodnout, jestli se proti tomu chce, nebo nechce bránit. To znamená od toho prvotního výslechu, kdy jako si přišel jenom trošičku jako povykládat na tu policii, nebo tak to subjektivně vnímal, že si jde povykládat na policii, tak když si nebude dávat pozor, tak za tak měsíc, měsíc a půl najednou je ta trestní věc ukončená, vůbec jako nechápal, co se stalo,
Moderátorka: Ani o tom neví.
Mgr. Jan Skotnica: A ani o tom pořádně dejme tomu neví a výsledkem je, že má třeba zákaz řízení na dva roky, že má, já nevím, 50 000 pokuty a teď jak: „Co s tím mám dělat?“ Takže to jsou zase ty situace, kdy my už jednak vstupujeme do té hry rovnou na policii snažíme se, pokud je to možné, tak předjednávat takzvané odklony, zjednodušeně řečeno, aby ta věc vůbec nešla k soudu, ale aby se třeba skončila v rámci policie nebo státního zastupitelství úplně na tom jako začátku, kdy se tam řeší nějaká třeba délka zákazu řízení nebo třeba nějaká pomoc obětem trestné činnosti, myslím finanční částka na pomoc obětem trestné činnosti nebo nějaké obecně prospěšné práce a podobně. Případně, když státní zástupci, oni bývají někdy trošku zatvrzelejší, takže se jim jako nechce jít tady touto cestou nebo ne vždycky se jim chce jít touto cestou, tak je tam ještě potom druhá šance v rámci hlavního líčení u soudu, kdy proti tomu příkazu podáváme odpor a zase komunikujeme se soudcem. Jak jsme předtím řešili, že říkáme těm správním orgánům všechny ty polehčující okolnosti, tak i tady zase můžeme uvádět veškeré polehčující okolnosti pro toho klienta. [Příklad klienta z praxe je vynechán.] A soudce se to nemá jak dozvědět, protože všichni nebo ne všichni, ale lidé předpokládají: „Tak já přijdu k tomu soudu a tam to nějak ukecám.“ Jenže když už přijdete k tomu soudu, tak už je všechno jako rozhodnuto nebo respektive všichni mají představu, jak budou chtít rozhodovat, a už tam není vždycky prostor pro to tam přednášet nějakou jako zásadní argumentaci, je třeba ty věci řešit dopředu.
Moderátorka: Takže jakmile ten přestupek překročí tu hranici, což může být vlivem nějakého vyšší hladiny alkoholu nebo ublížení na zdraví, kde je to vážné, a padne slovo trestný čin, tak kontaktuju co nejdřív, než udělám nějakou další chybu, kterou to ještě zhorším, a snažím se zjistit, co mám vlastně dělat a jak v tu chvíli získat pomoc.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak.
Moderátorka: Abych to tak postupně celé trošku shrnula dokážeš nějak v nějakých bodech, čtyř, pěti, říct nějaké kroky, co tě první napadají, které člověk má dodržet, nebo naopak kterým, čemu se vyhnout, když se něco stane?
Mgr. Jan Skotnica: Základem je uvědomit si závažnost té situace. To znamená posoudit, teď to řeknu jako blbě, je to blbost, je tam nějaká promáčknutý plech, nebo je to závažnější situace, nebo je tam nějaká újma na zdraví, nebo
Moderátorka: Jestli jde o život, nebo ne.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. Protože nijak to nebudeme zlehčovat, v okamžiku, kdy je tam nějaká škoda na zdraví nebo újma na zdraví, tak i z lidského hlediska by člověk měl úplně zapomenout v tu chvíli na sebe a řešit ty, kteří tu pomoc potřebují. A ono se to naopak pak i může projevit v tom samotném přestupku nebo trestném činu, respektive že se to projeví v přístupu orgánů činných v trestním řízení k osobě toho pachatele, že právě budou vidět, že se nějakým způsobem snažil tu situaci jako pomoct, vyřešit a být nějakým způsobem nápomocen.
Moderátorka: Takže potlačit ego, že se chci zachránit, ale někomu se něco stalo a to je to nejdůležitější, co řeším.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak, přesně tak. Tam se to tomu člověku vrátí, i karmicky se dá říct, se mu to i jako vrátí takhle jakoby zpátky. A pak je to samozřejmě o tom, co jsme se bavili, to znamená vyhodnotit tu situaci, zamyslet se nad tou situací, jakým způsobem to vyřešit a když zjistím, že tam není nic, co by vyžadovalo nějakou bezprostřední pomoc, péči, ochranu, tak pak začnu přemýšlet nad sebou. To znamená, potřebuju já, aby přijela ta policie, aby mi to tady nějakým způsobem objektivizovala? Jsem já spíš ten pachatel, jsem já spíš ten viník, nebo jsem ten poškozený v té, té dané situace? Jak se na to staví ta druhá strana? Jo, protože kolikrát jsou to jako banality, které se dají vyřešit jenom v rámci sepsání záznamu o dopravní nehodě, nahlášení na pojišťovnu a je ta situace vyřešená, nemusí se z toho dělat jako žádný, žádný, žádné rodeo. Ale na druhou stranu mnohdy i ty jako malé věci naopak třeba vyžadují tu součinnost té policie právě s ohledem na přístup třeba toho druhého řidiče. Takže abych se vyhnul nějakým jako průšvihům, tak radši tu policii zavolám. Takže fakt vyhodnotit tu situaci, zamyslet se nad tím, co se tam stalo, co mi teoreticky může hrozit a pak začít dávat dohromady ty informace, začít se doptávat a ne ChatuGPT, ne nějakých sociálních sítí, eMimino, eBazárek, taky jsou takové, takže fakt opravdu řešit, řešit relevantní informace a relativně relevantně si nechat posoudit celou tu situaci.
Mám s policií spolupracovat?
Moderátorka: Takže dopřát si nějaký čas pro to se zamyslet, i když jsem v tu chvíli ve stresu, tak trošku to prodýchat, říct si, co se vlastně stalo, nakolik je to závažné, jaký je problém a přemýšlet, jak to můžu začít řešit. Platí vždycky, že je lepší spolupracovat než za každou cenu zatloukat a snažit se vyhnout?
Mgr. Jan Skotnica: To taky není úplně, úplně jako pravda, protože jako ano, jsou situace, kdy ten jako upřímnější přístup povede k tomu, že třeba ta banální záležitost se vyřeší jako jednoduše. Pak zase jsou situace, kdy policie nastoupí na toho člověka při té hraniční situaci a donutí ho se nějak vyjádřit, donutí ho se nějak podepsat. To znamená, jestliže mám stín pochybností o tom, jak ta situace je posuzována z hlediska policie, tak ano, v tu chvíli už potom nevyjadřovat se, nepodepisovat, neodsouhlasovat nic a radši si nechat ten prostor pro konzultaci, pro získání informací, protože na to samotné vyjádření potom vždycky je čas.
Moderátorka: Takže pokud začnu mít pocit, že ten proces už toho vyšetření nebo zpracování té situace probíhá nějak jako divně, že jsou to nějaké rychlé otázky, nevím, jak mám odpovědět, nechci si to ještě zhoršit, tak si můžu říct o čas, potřebuju to promyslet.
Zmeškal jsem lhůtu, je to konec?
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak.
Moderátorka: Když jsme u toho času, když se něco stane, tak si chci jako teda dopřát ten čas to v klidu promyslet, ale když se dostaneme do toho opačného extrému, příklad: přijde mi nějaké upozornění, nějaká upomínka, už nějaký dopis a já si s tím nevím rady a odložím to natolik, že tam promeškám nějakou lhůtu, nějaké datum, něco, co jsem měla přijít někam, jak moc je to zlý?
Mgr. Jan Skotnica: Záleží, co bylo obsahem toho dopisu. Protože samozřejmě, když jsme se bavili o těch námitkách, jak ses ptala, k čemu jsou ty námitky, tak tam prošvihnutí té lhůty, těch pěti pracovních dní pro pro podání námitek, znamená, že nemůžu řídit. A sice pak ty námitky můžu dodat dodatečně, podat dodatečně, ale už to nemá ten odkladný účinek v tom, že bych potom mohl řídit, jo? Už sice to správní orgán nějak jako projedná, prošetří, ale už musím ten řidičský průkaz mít odevzdaný. A zrovna v tomhle konkrétním případě se k tomu nabalí i další věc, protože pokud neodevzdám řidičský průkaz ve lhůtě, tak je to další přestupek, za který dostávám další pokutu. Takže jsou situace, kdy ty lhůty jsou jenom pořádkové typicky třeba seznámení s podklady ve spise, ono to jako sice má nějakou relevanci, ale neznamená to, že když bych o ten, tu lhůtu o den prošvihnul, tak že by to byl konec světa, ale pak jsou lhůty typicky pro nějaký opravný prostředek nebo pro nějaké podání a v tu chvíli, když to prošvihnu, tak už je to průšvih a nedá se to standardně vzít zpátky. Jako zákon předpokládá situaci, kdy jsem tu lhůtu promeškal z nějakého vážného důvodu, nevím, byl jsem nemocný, ale ne že rýmička, ale třeba jsem byl hospitalizovaný, nemohl jsem řešit, tak pak se dá požádat o navrácení té lhůty, ale zase musí to být nějaký závažný důvod, nemůže to být jenom, že: „Hele, dneska se mi nechtělo, venku pršelo, tak jsem to nechal na pondělí,“ no.
Kam se obrátit?
Moderátorka: Nebudu spoléhat na to, že před tím uteču, když tam ten dopis nechám ležet na stole jenom proto, že si s tím nevím rady.
Mgr. Jan Skotnica: Přesně tak. Když už je to úřední záležitost, tak úplně se nevyplatí to nechávat vyhnít.
Moderátorka: Je nějaká situace, kdy naopak mi pomůže, když budu jednat co nejrychleji, aby...
Mgr. Jan Skotnica: No, pokud to chci řešit přes advokátní kancelář, protože už je ta situace těžší, tak vždycky jednat co nejrychleji, protože i ta advokátní kancelář potřebuje nějaký čas pro to, aby to posoudila a aby nějakým způsobem nastavila tu obranu. A to neuděláme za 10 minut, když prostě, já nevím, jsou tři hodiny odpoledne a do půlnoci se to musí vyřešit. Takže když dostanu lejstro z úřadu nebo z nějaké instituce, tak hned to začnu řešit a hned to řeším s tím advokátem, ať vlastně on má co nejvíce času a ať se to vyřeší co nejlépe ku prospěchu mému.
Moderátorka: Tak jo, takže jsme shrnuli nějaký základní, ať už myšlenkový a praktický postup, co dělat přímo na místě, když se mi něco stane. A ještě se tě zeptám, co teda dělat, když se rozhodnu požádat o pomoc? Zjistím, že na to sama asi nestačím, nevím si rady kam, kam se, kam se mám teda obracet?
Mgr. Jan Skotnica: Ideálně otevřít webový prohlížeč, zadat Ridexia do vyhledávače, vyběhnou naše stránky. Je tam telefonní číslo je tam e-mail, na který se můžete ozývat. Na telefonním čísle jsou šikovní specialisté 24 hodin, 7 dní v týdnu, kteří vám poradí, pomůžou, nastaví, jakým způsobem se dál bude naše spolupráce rozvíjet, vyžádají si od vás základní informace a předají nám ty věci, ty informace, dokumenty a my už to převezmeme a budeme dále, dále spolupracovat.
Moderátorka: Tak jo, mockrát děkuji za rozhovor.
Mgr. Jan Skotnica: Já děkuji, bylo mi potěšením.
Moderátorka: A ať je spoustu zdařilých, dobře vyřešených případů.
Mgr. Jan Skotnica: Děkuju.
Co o nás říkají řidiči
4,755+ hodnoceníVybodovala jsem se kvůli telefonu. Díky advokátovi jsem mohla po celou dobu řízení normálně řídit a nakonec se řidičák podařilo zachránit. Cena byla jasná dopředu.
Řidičák zachráněnKvůli alkoholu za volantem mi hrozilo odebrání řidičáku na delší dobu. Díky skvělé obhajobě se trest podařilo výrazně snížit. A navíc mě po celou dobu i psychicky podrželi.
Trest výrazně sníženZe začátku jsem se bála a nevěřila, že to dobře dopadne. Nakonec jsem dostala ten nejnižší zákaz řízení a ještě mi pomohli předjednat jeho polovinu.
Nejnižší možný zákazKomunikace byla rychlá a jasná, bez zbytečného protahování. Díky jejich postupu se podařilo shodit obvinění a řidičák mi zůstal. Doporučuji každému.
Obvinění shozenoŘeším dopravní nehodu. Pan konzultant Jan Cedivoda si na mě udělal čas i v pátek večer, dal mi cenné rady a spadl ze mě obrovský stres. Moc děkuji.
Okamžitá pomocOceňuji férovost a transparentnost. Případ se sice nepodařilo zcela vyhrát, ale dostal jsem jen minimální zákaz řízení. Advokát udělal vše, co bylo v jeho silách.
Minimální zákaz řízeníPo podepsání plné moci ze mě opadl veškerý stres a vše za mě řešil specializovaný advokát. S výsledkem nemohu být spokojenější. Přestupek se podařilo úplně shodit.
Přestupek shozen… Pokud i vy se rozhodujete pro řešení svého problému a máte pocit, že zákon, úřední moc nebo klesající morálka ve společnosti jsou proti vám, doporučuji se obrátit na advokátní kancelář Ridexia.
Vážení žadatelé o právní pomoc ve frustrující situaci, kdy každá rada je pro řešení vzniklého problému valde necessárium (velmi potřebné opatření). I má zkušenost s takovou problematikou mě vedla k hledání pomoci v právním prostředí. Obrátil jsem se proto na advokátní kancelář Ridexia a byl jsem velmi překvapen, že první komunikace mě upoutala k vědomí, které vytváří přesvědčení o pocitu vznikající důvěry k profesionalitě, nezávislosti a hlavně lidského přístupu. Není lehké v komplikované situaci a současném nestabilním prostředí si v sobě budovat důvěru k neznámým subjektům při hledání pomoci. V případě konzultačního oslovení advokátní kanceláře Ridexia jsem však nabýval pocitu důvěry, který graduje každou větou na dané téma - potřeby pomoci řešit to co vyžaduje vyšší zkušenost než vlastní úsudek. Pokud i vy se rozhodujete pro řešení svého problému a máte pocit, že zákon, úřední moc nebo klesající morálka ve společnosti jsou proti vám, doporučuji se obrátit na advokátní kancelář Ridexia.Důvěra od prvního kontaktuVážení přátelé Rád bych vám poděkoval za vaše vynikající advokátní služby v mé kauze (neoprávněné řízení v době zákazu ze zdravotních důvodů), především pak panu Mgr Janu Skotnicovy, který napsal moc hezké "dovolání k městskému soudu" , protože na základě tohoto dovolání soud dospěl k názoru, že tento můj prohřešek nebyl natolik nebezpečný aby mě uložil další sankce a proto mě zprostil obvinění. Ještě jednou vám moc děkuji a přeji vám mnoho dalších úspěchů ve vaší práci. Ing Miroslav komárek
Zproštěn obviněníByl jsem velice spokojen s prací advokátní kanceláře Ridexia. Zejména bych chtěl vyzdvihnout profesionální a přitom lidský a osobní přístup pana advokáta Mgr. Jana Skotnici.
Lidský přístupUrčitě doporučuji když by bylo zapotřebí . Maximální spokojenost a velké děkuji! Chvilka napětí samozřejmě byla. Pocit a smířen s tím nejhorším ! Jsem dopadl ok. Dekuji ještě jednou .
Dopadlo to dobře… Naštěstí se vše podařilo podmíněně zastavit a advokát Skotnica mi zachránil řidičák. Moc děkuji cele kanceláři za profesionální přístup.
S Ridexii jsem byl velmi spokojen. Bohužel jsem měl jednorázový zkrat a nadýchal jsem za volantem. Dostal jsem se do situace, kdy jsem nemohl přijít o řidičák, protože na něm závisí moje práce a bez něj bych přišel o všechno. Naštěstí se vše podařilo podmíněně zastavit a advokát Skotnica mi zachránil řidičák. Moc děkuji cele kanceláři za profesionální přístup.Stíhání podmíněně zastavenoS advokátní kanceláří Ridexia jsem byla velmi spokojená. … Celý případ řešili pečlivě a bez zbytečných průtahů. …
S advokátní kanceláří Ridexia jsem byla velmi spokojená.Od prvního kontaktu profesionální a vstřícný přístup, rychlá komunikace a ochota vše srozumitelně vysvětlit. Celý případ řešili pečlivě a bez zbytečných průtahů. Oceňuji především jejich zkušenosti, férové jednání a to, že jsem se mohl na jejich pomoc opravdu spolehnout. Rozhodně doporučuji každému, kdo potřebuje kvalitní právní pomoc v oblasti dopravního práva.Bez zbytečných průtahůVelmi děkuji za profesionální pomoc a přístup. Vše mi bylo srozumitelně a podrobně vysvětleno a po celou dobu jsem se cítila v dobrých rukou. Určitě doporučuji!
V dobrých rukouDobrý den, ráda bych vyjádřila velkou spokojenost se společností Ridexia, která mě zastupovala v právní věci. Naprosto profesionální i lidský přístup, skvělá komunikace. Děkuji.
Lidský přístupDnes jsem absolvovala me soudni stani v zastoupeni pana advokata Jana Skotnici. Resume - velmi dekuji za jeho citlivy a lidsky pristup, a zaroven za jeho vyjimecnou erudovanost v oblasti prava. …
Dnes jsem absolvovala me soudni stani v zastoupeni pana advokata Jana Skotnici. Resume - velmi dekuji za jeho citlivy a lidsky pristup, a zaroven za jeho vyjimecnou erudovanost v oblasti prava. Velmi chvalim, a dekuji za duveryhodnost, komunikaci a rychlou spolupraci s advokatni kancelari Ridexia. Tuto advokatni kancelar a pana Mgr. Jana Skotnicu budu z vlastni velmi pozitivni zkusenosti odkazovat a doporucovat vsem, kteri resi svoji slozitou zivotni situaci.Zastoupení u soudu… Obrátil jsem se na Ridexii a už během přibližně 14 dnů se podařilo dosáhnout vrácení řidičského průkazu. V mé obhajobě navíc nadále aktivně pokračují. …
S advokátní kanceláří Ridexia jsem maximálně spokojen. Po konfliktu s policií mi byl řidičský průkaz na místě odebrán a situace pro mě byla velmi nepříjemná. Obrátil jsem se na Ridexii a už během přibližně 14 dnů se podařilo dosáhnout vrácení řidičského průkazu. V mé obhajobě navíc nadále aktivně pokračují. Velmi oceňuji jejich profesionální přístup, rychlou komunikaci a ochotu vše řešit bez zbytečných průtahů. Většinu věcí jsme vyřídili pohodlně online, bez nutnosti osobních schůzek, což mi ušetřilo spoustu času. Kdykoliv jsem něco potřeboval, téměř okamžitě jsem dostal odpověď,i o víkendu ať už od advokátů, nebo od jejich sekretariátu. Pokud hledáte advokátní kancelář, která jedná rychle, profesionálně a drží s klientem kontakt po celou dobu případu, mohu Ridexii s klidným svědomím doporučit. Mička Martin😉Řidičák zpět za cca 14 dní… Mohu vřele doporučit všem, kteří se dostali do potíží. Od začátku profesionální přístup, komunikace byla bezchybná a díky jeho odbornosti dopadl můj případ absolutním úspěchem a zastavením řízení.
Rychlý přístup! Mohu vřele doporučit všem, kteří se dostali do potíží. Od začátku profesionální přístup, komunikace byla bezchybná a díky jeho odbornosti dopadl můj případ absolutním úspěchem a zastavením řízení.Řízení zastavenoDobrá rychlá pomoc. Potřeboval jsem poradit a právník mi poskytl okamžitou konzultaci po telefonu. Rychle mi poradili a poskytli první konzultaci.
Okamžitá konzultacePrávě jsem ukončil telefonní hovor s Ridexia advokátní kanceláří a jsem velmi spokojený. Po nehodě jsem byl bezradný. Pan advokát mi vše vysvětlil a poradil jak postupovat v možných situacích. …
Právě jsem ukončil telefonní hovor s Ridexia advokátní kanceláří a jsem velmi spokojený. Po nehodě jsem byl bezradný. Pan advokát mi vše vysvětlil a poradil jak postupovat v možných situacích. Chci touto cestou poděkovat za pomoc, a rozhodně je doporučuji pokud se stanete účastníkem dopravní nehody. Hynek J.Rada hned po nehoděMoc si vážím poskytnutých služeb pana advokáta a celé jeho advokátní kanceláře. Po celou dobu jsem cítil, že jsem ve schopných rukou a nemusel jsem si s ničím dělat hlavu. Moc děkuju.
Bez starostíVelmi děkuji za profesionální právní služby a pomoc při obhajobě řidičského průkazu. Oceňuji rychlou komunikaci, odborný přístup a maximální nasazení během celého procesu. …
Velmi děkuji za profesionální právní služby a pomoc při obhajobě řidičského průkazu. Oceňuji rychlou komunikaci, odborný přístup a maximální nasazení během celého procesu. Zvláštní poděkování patří také asistentovi za ochotu, vstřícnost a perfektní organizaci. Mohu jen doporučit :)Obhajoba řidičákuPotřeboval jsem poradit s dopravním přestupkem a využil jsem bezplatnou konzultaci. Přístup byl profesionální, vše mi bylo trpělivě vysvětleno a pomohlo mi to lépe se zorientovat v celé situaci. Doporučuji.
Konzultace zdarmaMoc děkuji za poskytnuté služby panu advokátovi a celému jeho týmu. Od konzultací až po vedení případu naprosto profesionální práce.
Od konzultace po výsledekNaprosto profesionalní přistup po celou dobu případu. Výsledek dopadl nad mé očekávání. Děkuji celé advokátní kanceláři a především panu advokátovi.
Výsledek nad očekáváníMoc děkuji panu magistru Skotnicovi a celému jeho týmu za právní zastoupení. Skvělá komunikace a profesionální přístup.
Skvělá komunikaceZdravím.Jsem Miroslav Novák a musím se s Vámi podělit o již,v dnešní době nevídanou,neskutečnou ochotu,profesionalitu a dokonalé vysvětlení co jsou schopny, bez přikrášlení pro Vás udělat.Doufám,že už jejich dokonalé služby,ale kdyby náhodou,mám jasno komu zavolat.Míra
Ochota a profesionalitaS kancláří jsem velice spokojený, protože při mé havárii když jsem byl ve velkém stresu a pod tlakem mi pomohli jak postupovat v dané situaci.
Pomoc po haváriiZe začátku jsem měl z celé situace velký stres, ale díky pomoci této kanceláře jsem se v tom lépe zorientoval. Oceňuji vstřícný přístup a rychlou komunikaci. Děkuji za pomoc s vyřešením mého případu.
Případ vyřešenS touto advokátní kanceláří mám velmi dobrou zkušenost. Vše mi bylo trpělivě vysvětleno a po celou dobu jsem byla průběžně informována. S výsledkem jsem byla nad míru spokojena. …
S touto advokátní kanceláří mám velmi dobrou zkušenost. Vše mi bylo trpělivě vysvětleno a po celou dobu jsem byla průběžně informována. S výsledkem jsem byla nad míru spokojena. Děkuji za profesionální a lidský přístup.Spokojená s výsledkemJediné co bych řekl je, že mě tato advokátní kancelář zachránila z průseru. Už jsem byl připravený říct sbohem řidičáku, ale díkybohu mi zůstal v ruce. Doporučuji.
Řidičák zůstalJsem velmi spokojená. Pan Magistr je schopný advokát a moc mi pomohl. Dopadlo to nejlépe a určitě vím, za kým se v budoucnu obrátit. Děkuju.
Dopadlo to nejlépeDěkuji za poskytnuté služby. Konzultanti mi ochotně pomohli se zorientováním se v mém problému a díky zkušenému advokátovi nakonec všechno dobře dopadlo.
Vše dobře dopadloMoc mi tato advokátní kancelář pomohla při řešení mého případu a s jejich výkonem jsem spokojená. Lidský a zároveň profesionální přístup.
Lidský přístupVelmi děkuju za zastupování a poskytnutí kvalitních služeb.
Kvalitní zastoupeníVelké díky panu Skotnicovi a celé advokátní kanceláři Ridexii. Pán advokát je profesionál na pravém místě. Celkově jsem byla s jejich službami spokojená a mohu jen doporučit.
Profesionál na svém místěTímto bych chtěl poděkovat této advokátní kanceláři za služby. Profesionální přístup, rychlá komunikace a vše mi bylo podrobně a srozumitelně vysvětleno. O průběhu řízení jsem byl vždy informován.
Vždy informovánSuper práce. Se službou jsem byla nadmíru spokojena. Poradili a pomohli.
Poradili a pomohliVelky dik panu advokatovi. Perfektni prace a pristup.
Perfektní práceSuper služba. Pan advokát je milý a schopný. Už od začátku se mi s nimi dobře spolupracovalo a nemusela jsem se o nic starat.
Bez starostíTimto zpusobem prevelice dekuji za zastupovani skvelym advokatem Mgr. Skotnicou. Vse probihalo hladce, o prubehu jsem byla informována, cena od zacatku jasna.
Cena jasná od začátkuSkvely pristup a zkusenost. Pan advokat mi moc pomohl.
Advokát moc pomohlV prvé řadě děkuju za přínosnou konzultaci. Všichni byli mili a pomohli mi porozumět mému pripadu, který měl šťastný konec. Pan advokát Skotnica odvedl skvělou práci.
Šťastný konecVelké diky panu advokatovi. Jsem nadmiru spokojena.
Nadmíru spokojenáDěkuju za zastupování. S panem Mgr. Skotnicou byla rychlá komunikace. Nakonec to dopadlo nejlépe jak mohlo.
Nejlepší možný výsledekVelký dík panu magistru Skotnicovi za jeho profesionální přístup a rychlou komunikaci, případ dopadnul jak nejlépe mohl.
Nejlepší možný výsledekVelmi kladný a profesionální přístup, od prvního kontaktu až po komunikaci s advokátem. Všechna agenda vyřešena kanceláří. Bez ztráty ŘP a bez trestných bodů. Naprosto perfektní. Moc děkuji a doporučuji
Bez ztráty řidičáku… Nic jsem nepil, tak jsem nechápal, že je to tak závažný přestupek. Mgr. Skotnica mi pomohl a řidičák jsem měl za 9 měsíců zpatky. Tímto děkuji za rychlý a pohotový přístup a cennou životní lekcí.
Chtěl bych se podělit o svou zkušenost. Měl jsem čerstvě řidičák a nevěděl jsem co hrozí za odmítnutí testu na alkohol. Nic jsem nepil, tak jsem nechápal, že je to tak závažný přestupek. Mgr. Skotnica mi pomohl a řidičák jsem měl za 9 měsíců zpatky. Tímto děkuji za rychlý a pohotový přístup a cennou životní lekcí.Řidičák zpět za 9 měsícůMěl jsem problém s vybodovanim, ale nakonec mi řidičák díky advokátovi zůstal. Dekuju za pomoc s případem.
Řidičák zůstalSpolupráce probíhala rychle a profesionálně. Komunikace s panem advokátem byla příjemná a pomohli mi. Moc dekuji za zastupování.
Rychle a profesionálněRáda bych tímto poděkovala panu Skotnicovi a celé advokátní kanceláři Ridexia za skvělou spolupráci a pomoc. Z celé situace jsem byla neskutečně vyděšená, ale tito lidé mě uklidnili a neskutečně pomohli. …
Ráda bych tímto poděkovala panu Skotnicovi a celé advokátní kanceláři Ridexia za skvělou spolupráci a pomoc. Z celé situace jsem byla neskutečně vyděšená, ale tito lidé mě uklidnili a neskutečně pomohli. Všem doporučuji.Uklidnili a pomohli… Celý proces proběhl skvěle a řidičský průkaz se mi podařilo získat zpět hned na první pokus. Ještě jednou moc děkuji celému týmu za profesionální přístup, ochotu a skvěle odvedenou práci. …
S firmou Ridexia jsem maximálně spokojená a mohu ji jen doporučit! Jsou to opravdu skvělí odborníci. Náš případ měl na starosti magistr Jan Skotnica, který je velmi schopný, profesionální a zkušený advokát. Také všichni zaměstnanci, se kterými jsem komunikovala, byli velmi milí, ochotní a vstřícní. Vše mi bylo srozumitelně vysvětleno, dostala jsem kvalitní právní poradenství a podrobné informace o všech důležitých detailech i svých právech. Celý proces proběhl skvěle a řidičský průkaz se mi podařilo získat zpět hned na první pokus. Ještě jednou moc děkuji celému týmu za profesionální přístup, ochotu a skvěle odvedenou práci. Pokud hledáte spolehlivé právní služby, Ridexii rozhodně doporučuji! Všechno na jedničku. ⭐⭐⭐⭐⭐Řidičák zpět napoprvéZavolal jsem do této advokátní kanceláře kvůli dopravnímu přestupku a byl jsem opravdu mile překvapen. Během pár minut mi volali zpět, okamžitě ověřili vše, co jsem potřeboval. …
Zavolal jsem do této advokátní kanceláře kvůli dopravnímu přestupku a byl jsem opravdu mile překvapen. Během pár minut mi volali zpět, okamžitě ověřili vše, co jsem potřeboval, a během krátké chvíle jsem měl jasnou zpětnou vazbu i doporučení, jak postupovat. Skvělá komunikace, profesionální přístup a hlavně neuvěřitelná rychlost. Přesně takhle si představuji právní služby. Moc děkuji za pomoc a rozhodně tuto advokátní kancelář doporučuji všem, kdo hledají spolehlivé a pohotové právní zastoupení.Zpětné volání za pár minutMěl jsem problém s řidičákem, ale díky včasné a rychlé pomoci mi nakonec díky advokátovi zůstal. Tímto dekuji za pomoc. P. Skotnica je opravdu kapacita. …
Měl jsem problém s řidičákem, ale díky včasné a rychlé pomoci mi nakonec díky advokátovi zůstal. Tímto dekuji za pomoc. P. Skotnica je opravdu kapacita. Zároveň jsem od začátku věděl postup a jednali se mnou na rovinu.Řidičák zůstalDěkuji za skvělou spolupráci. S výsledkem jsem moc spokojená.
Spokojená s výsledkemZa volantem jste byli sami.
Teď už nejste.
Nejdřív s vámi projdeme, co se stalo. Potom převezmeme komunikaci s policií, úřadem nebo soudem. Budeme vám průběžně říkat, co se děje, a usilovat o nejlepší výsledek.
Zavolejte, projdeme spolu, co se stalo, a navrhneme nejlepší postup.
Konzultace zdarma 24/7 +420 704 704 504 · 15 míst po celé ČR








Po prvním hovoru víte, co vám hrozí a co s tím uděláme.
Konzultace zdarma 24/7Proč řidiči volí Ridexii
Advokáti Ridexia jsou zapsáni v seznamu České advokátní komory.
Jsme po celé republice. Vyřešíme to i na dálku.
15 poboček a konzultačních míst po celé ČR. Většinu věcí vyřešíme po telefonu a online, dopis stačí vyfotit mobilem.



Další pobočky
301 00 Plzeň
530 02 Pardubice
738 01 Frýdek-Místek
370 01 České Budějovice
500 02 Hradec Králové
779 00 Olomouc
460 01 Liberec
400 01 Ústí nad Labem
586 01 Jihlava
760 01 Zlín
360 01 Karlovy Vary
470 01 Česká Lípa
Podobné případy, které jsme letos vyřešili
Z letošních výsledků jsme vybrali ty, které jsou vaší situaci nejblíž. U každého je skutečné rozhodnutí a celý příběh.
Celé rozhodnutí · 4 stranyPříkaz zrušen, řízení zastaveno. Bez bodů.
- Hrozilo
- Pokuta 7 000 až 25 000 Kč a 6 bodů. Pokuta 4 500 Kč a 6 bodů, celkem by klient měl 10 bodů.
- Udělali jsme
- Napadli jsme pravomocný blok přezkumem a v novém řízení prosadili zastavení.
- Výsledek
- Policie příkaz zrušila a úřad pak řízení zastavil.
Celé rozhodnutí · 2 stranyHrozil soud za THC. Věc bez soudu za 11 dní.
- Hrozilo
- Až 1 rok odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz řízení na 1 až 10 let, soud může uložit i více trestů najednou. Soud a odsouzení za 22,74 ng/ml THC.
- Udělali jsme
- Hned první den jsme se státní zástupkyní dojednali odklon a do 3 dnů podali návrh.
- Výsledek
- Návrh na potrestání podmíněně odložen 11 dní po našem návrhu.
Každý případ je jiný. Výsledek vždy závisí na konkrétních důkazech a okolnostech.
Dá se s tím něco dělat? Řekneme vám to zdarma.
Stačí pár slov o tom, co se stalo. Řekneme, co se dá dělat, a úřady pak necháte na nás.
Každý den od 8 do 20 hodin se vám ozveme většinou do 15 minut. Když napíšete po 20. hodině, ozveme se ráno. Na telefonu jsme nonstop.
Ano, nic neplatíte a k ničemu vás nezavazuje. Rozhodnete se až potom, v klidu.
Nemusíte. Když ho máte, vyfoťte ho a přiložte. Když ne, poradíme i tak.
Ano, klidně za dítě nebo partnera. Probereme to s vámi a řekneme, co bude potřeba.
Záleží, co jste podepsali. Protokol ani vysvětlení věc neuzavírá, podpis příkazu na místě ano. Zavolejte, probereme to.
